Jan Bocek je veřejnosti nejvíce znám jako zkušený krajinářský fotograf. Od roku 1974 se jeho snímky objevily na desítkách výstav a vysloužily si mnohá ocenění. „Zužovat však Bockovu výtvarnou tvorbu pouze na fotografii by bylo omylem, jeho umělecký záběr je mnohem širší. Maluje, sochaří, dělá keramiku, grafiku. Podle toho, co jej zrovna inspiruje. Stejně široké je i jeho rozpětí stylů. Od realistických krajin přes poetické realizace až po abstraktní kreace,“ řekla ředitelka JACKi Gabriela Niedoba.

Zvláštní pozornost věnuje Beskydám, v nichž vyrůstal. Ačkoli v jeho krajině často chybí figurální motivy, vnímavý divák rozpozná autorovu snahu vložit do svých prací odkaz, jak tato krajina formovala osobnost tvrdých horalů, kteří v ní žili a žijí. Drsný a hrubý postoj je vyvážen citlivou, jemnou a poetickou duchovností. „Jeho záběr není pouze na Jablunkovsko, ale Beskydy jako celek,“ doplnila Niedoba.

Na Bockových výstavách se lidé setkávají s olejomalbou, akvarelem nebo kvašem, ale také lazurovacími technikami, strukturální malbou nebo kombinovanými technikami. Pracuje nejen se štětcem, ale také špachtlí nebo přímo rukou. Rád barvy prolíná, mísí, hněte, rozpíjí, nenanáší barvy pastě nebo lazuře.

„V poslední době zabíhá Jan Bocek stále více do tvorby duchovní a existenciální, kde v plné míře uplatňuje své zkušenosti s výše zmiňovanými výtvarnými technikami,“ uzavřela Gabriela Niedoba.