Petr Sagitarius se přiznal, že knížku chtěl napsat odjakživa. „Na stará kolena se mi to povedlo,“ dodal s úsměvem a upřesnil, že na románovou literaturu se necítí. „Nejsem myslitel. Baví mě detektivky, které jsem čítával a čtu pořád. Proto jsem se rozhodl pro tento žánr, který je spíš oddechový. V některých knihách mi vadí přílišná popisnost, proto se snažím o dynamický a čtivý příběh. Navíc detektivka má jasnou strukturu: zločin, zápletka, vyšetřování, rozuzlení,“ pokračoval spisovatel.

Sagitarius je pět let v invalidním důchodě a psaní bere jako psychoterapii. Od roku 2014 píše blog Jablečno. Díky němu si našel svůj způsob literárního vyjadřování. V roce 2017 napsal první krimi novelu, nyní pracuje již na sedmém pokračování. „Jedná se o fiktivní příběhy, jež jsou zasazeny do reálného prostředí a které spojují dějové linky jednotlivých postav. Narodil jsem se a vyrůstal v Třinci, žiju v Jablunkově, tato místa jsou mi nejbližší. Nechci a neumím psát o lokalitách, jejichž atmosféru neznám. Ale zdůrazňuji, že mnou popsané vraždy se nestaly, jde o fikci,“ nastínil Sagitarius.

„Vyšetřování násilné trestné činnosti má na starosti krajská kriminálka. Proto se část děje odehrává také v Ostravě, jinak samotné vyšetřování probíhá v jakémsi trojúhelníku mezi Třincem, Mosty a Bukovcem,“ předeslal spisovatel, který následně představil i svého vyšetřovatele. „Můj kriminalista je malý, ale sporý, výbušný blonďák bydlící v Třinci. Fyzickou podobou i náturou mu byl předobrazem předčasně zesnulý kamarád z Jablunkova. Kriminalista se jmenuje Roman Saran. Chtěl jsem, ať příjmení zní ostře, je české, ale zároveň se vyskytuje i v našem regionu“ vysvětlil Sagitarius.

„Na počátku nemívám příběh rozpracovaný do detailu. Zločin, zápletku i vyústění mám samozřejmě promyšlené. Ale psaním se především sám bavím, takže dopředu mnohdy ani netuším, co přesně se odehraje v další kapitole,“ vysvětlil Sagitarius, který občas k přemýšlení o svých příbězích využívá procházek do jablunkovského sanatoria. „Při psaní se snažím dodržovat desatero pro pátera Knoxe. Zároveň se přiznám, že když vymýšlím, jak zavraždit člověka, je to trošku depresivní. Snažím se, aby čtenáři hned na začátku nedošlo, kdo a proč vraždí. Mé detektivky zkrátka nejsou na způsob televizního seriálu Columbo, kde je tomu právě naopak,“ zdůraznil Sagitarius.

Aby jeho příběhy působily věrohodně, využívá rady svého kamaráda policisty.

Více se dočtete v aktuálním vydání Třineckého hutníku.