Princip tvorby této sedmi až osmičlenné skupiny je jednoduchý.

„Většinou jsme si na dva měsíce určili téma a tvořili podle předlohy slavných malířů. Každý, kdo přišel, u nás dostal plátno, štětce i barvy. Vybrali jsme z fondu několik knih o aktuálně určeném tématu a konkrétním umělci. Dámy pozorovaly, jak malíř vnímal a používal barvy, mohly z přiložených knih zkoumat jeho tahy štětcem a techniku. To vše se pak snažily zachytit ve svém nebo ve společném díle,“ řekla Eva Nagajdová z českotěšínské knihovny, která také tvoří.

„V knihovně máme poměrně bohatý výběr publikací z oblasti uměnovědy a v kombinaci s prostory minigalerie se nám projekt s malováním pro veřejnost velmi zamlouval. Zájemci si vybrali, co je z vybraných knih zaujalo, a obraz se snažili namalovat, jak nejlépe dovedli. Dá se říct, že imitovali slavné malíře,“ pokračovala knihovnice, podle níž sice tvoří ani ne deset žen, ale další lidé se chodí na jejich práci dívat. „Říkají, že je nápad zaujal, ale malovat nechtějí. Jen ten proces s odstupem sledují,“ usmála se Nagajdová.

Více se dočtete v zítřejším vydání Třineckého hutníku.