„Vše ovlivnil můj nástup do Těšínského divadla“

Již deset let šéfuje Divadlu pod Palmovkou Michal Lang, který své dětství a mládí prožil v Třinci. Svou divadelní éru pak odstartoval v Těšínském divadle. Pražský soubor v neděli zahájil v Českém Těšíně 32. ročník mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic.

Michal Lang ve vestibulu Těšínského divadla. Foto: tm

Před představením si Michal Lang našel čas na krátký rozhovor.

Jaký máte vztah k festivalu Bez hranic?
Ještě si pamatuji, když to byl festival Na hranici, protože jsem v Těšínském divadle kdysi pracoval jako kulisák. Na tenhle region a hlavně na zdejší divadlo mám velice silné spojení. Na festival jsem jezdíval i v pozdějších letech, i když musím říct, že v poslední době jsem na něm z časových důvodů nebyl.

Vloni jste festival jako „Palmovka“ uzavírali, letos začínáte. Čím si to vysvětlujete?
Tvorba Tomáše Dianišky je velice oblíbená a my jako Divadlo pod Palmovkou máme úzké vazby s polskými divadelníky. Často jezdíváme do Varšavy. Vazby na Polsko jsou u nás silné a možná i to hraje roli, že nás pořadatelé zvou na přehlídku do Českého Těšína a Těšína. Každopádně Tomáš Dianiška je velice populární a jeho tvorba je přijímána velice pozitivně.

Můžete tuto hru krátce představit?
Hrajeme představení Encyklopedie akčního filmu. Jedná se o autorskou hru Tomáše Dianišky. Je v ní spousta odkazů na akční filmy z různých dob. Autor vytvořil krásný příběh, kdy se milovníci akčního filmu dostanou do minulosti a to je u nás zrovna komunismus. Ale nakonec vše dobře dopadne. Představení je pro každého diváka, je to komedie, lidé se pobaví.

Bylo divadlo vaším snem už od dětství?
Nebylo. Já jsem rocker, bubeník, a posledních pět let se hudbě opět věnuji intenzivně. Vše ale ovlivnil můj nástup do Těšínského divadla. Má kamarádka Marcela Kovaříková, která roky vedla dětský dramaturgický kroužek v Třinci, mě do Těšínského divadla upíchla. Když bylo první představení a já stál na jevišti mezi šálami, tak jsem se do divadla zamiloval.

Máte nějaké divadelní ambice?
Já jsem šťastný, že můžu dělat, co mě baví. To, že se můžeme v dnešní době živit uměním, není úplně běžná věc. V České republice kultura nemá takovou pozici jako v jiných zemích, takže peněz v kultuře moc není. Navíc trh je daný počtem obyvatel, což je 10 milionů. Super, že tuto práci mohu dělat.

Jako divadlo se soustředíme na mezinárodní spolupráci, máme například středoevropský festival divadel Palm off Fest, který se uskuteční v říjnu. A máme další aktivity na mezinárodní scéně, pořád máme v tomto směru co dělat, na tomto poli je pořád co rozvíjet, i proto mám já osobně pořád umělecké ambice.

Pocházíte z Třince, žijete v Praze, komu fandíte v hokeji?
Nejsem milovníkem sportu a na sportovní utkání nechodím. Ale třineckým Ocelářům fandím.

Další zprávy z regionu