„Jedná se o dvojjazyčnou, česko-polskou panelovou výstavu, na které se podíleli čeští i polští historikové pod vedením Tomáše Ruska ze Slezské univerzity v Opavě, takže text je vyvážený z pohledu obou stran sporu,“ nastínil kurátor výstavy Martin Krůl z Muzea Těšínska s tím, že hlavní pozornost je zaměřena na období plebiscitu, které patří k nejtragičtějšímu období ve vztazích mezi Čechy, Poláky, Šlonzáky a Němci.

„Z předmětů, které oživují výstavu, stojí za zmínku replika uniformy italského vojáka nebo uniforma vrchního strážmistra československého četnictva,“ vypočetl kurátor. Návštěvníci dále uvidí plebiscitní tisky a letáky, které ukazují propagandistický rozměr konfliktu. Za zmínku stojí i různá platidla, kterými se tehdy na území Těšínska platilo.

Před 105 lety, 28. října 1918, vznikla Československá republika. Společný stát Čechů a Slováků, k němuž se zástupci všech tehdejších slovenských politických stran a nejvýznamnějších slovenských organizací přihlásili 30. října 1918 podepsáním takzvané Martinské deklarace.

Pražané a obyvatelé dalších českých měst jásali a s nadšením přistoupili k budování svého nového státu, vyhlášení ČSR ovšem doprovázel úporný vojenský, politický a diplomatický zápas o jeho hranice. Československé ozbrojené jednotky sváděly těžké boje o slovenské území s Maďary, kteří se s vytvořením ČSR odmítali smířit. Ani v českém pohraničí však nebylo vyhlášení ČSR vždy přijímáno s nadšením, právě naopak – s existencí nového státu a s jeho hranicemi se odmítali smířit především Němci v pohraničních oblastech, snad nejsložitější ale byla situace v prostoru Těšínského Slezska.