„Skončil jsem ze zdravotních důvodů,“ upřesnil 82letý Kyselý. „Spadl mi stojan na nohu, a dokonce hrozilo, že o ni přijdu. Rána se nehojila dobře. Pořád si kůži každý den mažu, abych nechytil nějakou infekci. Ale zlepšuje se to,“ popsal.

„Dvakrát jsem lajnoval ručně komplet celou dráhu. Vyráběl jsem si na zatáčky speciální šablony, pomáhal jsem si deskami a špagátem, aby bylo vše rovné. Celé to měřilo 5368 metrů a trvalo mi zhruba dva měsíce, než jsem to zvládnul,“Bohumil Kyselý

Nahradil jej Michal Sikora. „Je dobré, že našli někoho, kdo má zájem, a postará se. Navrhovali mi, že bychom mohli pracovat spolu, ale odmítl jsem. Teď je mi to trochu líto. Chybí mi to. Cítím se teď dobře, jsem zdravý. Pořád zvládnu i sto kilometrů na kole,“ pokračoval Kyselý.

Prozradil, že starost o stadion a o náčiní je jeho celoživotním koníčkem. „Pocházím z dědiny (Šumvald u Uničova) a považuju se za vesnického atleta. Když jsem začínal, jel jsem podle příruček, a sestavoval jsem si doma doskočiště na skok do dálky i do výšky. Bavilo mě to. Na tréninky jsem dojížděl do Šumperka na kole. Už tady se asi rodil také můj zájem o cyklistiku,“ pousmál se.

Role správce jej udržela také u armádního týmu Rudá Hvězda Praha, kde absolvoval povinnou vojenskou docházku. Byť tam přišel jako výborný oštěpař. „Urval jsem si ale loket, který jsem následně léčil čtyři roky. Když nezávodíte, odvelí vás z útvaru jinam, ale mohl jsem jako správce zůstat,“ řekl.

Lajnoval ručně celou dráhu, Fibingerová chtěla delší sektor
Bohumil Kyselý zažil jako správce pět mistrovství Československa a ČR, které Třinec hostil v letech 1976, 1987, 1997, 2010 a 2017.

„Dvakrát jsem lajnoval ručně komplet celou dráhu. Vyráběl jsem si na zatáčky speciální šablony, pomáhal jsem si deskami a špagátem, aby bylo vše rovné. Celé to měřilo 5368 metrů a trvalo mi zhruba dva měsíce, než jsem to zvládnul,“ přiblížil Kyselý.

Pousmál se nad žádostí Heleny Fibingerové na mistrovství Československa v roce 1976. Tou dobou začala překonávat světové rekordy ve vrhu koulí, a sektor o délce 21 metrů se jí zdál krátký. „Říkala, že to nebude stačit,“ vybavil si Kyselý. Sektor prodloužili na 23 metrů. Fibingerová vyhrála tehdy v Třinci titul výkonem 20,56 metru.

Speciální požadavek měl i zástupce IAAF, když Třinec pořádal Evropský pohár Bruna Zauliho v roce 1977.

„Přišel za námi do skladu a zakázal, aby se házelo našimi koulemi. Měli jsme je z českého obchodu a v závodech jsme je běžně používali. Zdůraznil, že ale musí být certifikované, a tak se narychlo sháněly jiné,“ přiblížil.

Cení si trenérských úspěchů i jedné rarity
Mezi bývalé svěřence Bohumila Kyselého nepatří jen Miroslav Guzdek. Až do reprezentace se vyhoupli i Jan Bartek, Ondřej Hunčík a Josef Kolář.

„Raritou je, že všichni tři se stali reprezentanty dříve než já,“ rozesmál se Kyselý. „Měl jsem v mládí zdravotní problémy, a tak jsem se vrhnul i do trénování. Hunčík je prvním Slovákem, který v oštěpu přehodil 70 i 80 metrů,“ dodal.