„Měli jsme suverénně nejmladší družstvo s řadou dvanáctiletých hráčů. Každý půlrok je znát nejen po fyzické, ale i herní stránce,“ uvedl trenér oddílu Petr Szewieczek. „Neměli jsme tak ambice postoupit do čtvrtfinále. Ze všeho nejdůležitější bylo, aby děti získávaly zkušenosti, a ohromně se mi líbilo, že se porážkami nenechaly odradit. Z krajských soutěží družstev na to nejsou zvyklé, ale bojovaly. Někteří naši dvanáctiletí hráči dokonce porazili na nejvyšší české úrovni soupeře, kteří patří věkově do starší kategorie. Toho si moc cením,“ pokračoval.

„Ze všeho nejdůležitější bylo, aby děti získávaly zkušenosti, a ohromně se mi líbilo, že se porážkami nenechaly odradit.“Trenér Petr Szewieczek

Přínosné podle něj taky je, že děti zjistily, jak na tom jsou. „Poprvé se porovnaly s českou špičkou kategorie U15. Vyrovnaly se s nervozitou, uvědomily si během zápasu, že se i s nejlepšími dá hrát, i když výsledky setů někdy končily vysokým rozdílem. Ale působí to na ně motivačně. Chtějí více a intenzivněji trénovat, aby dohnaly ztrátu. Splnilo to účel,“ těšilo jej.

Vitality během dvou dnů podlehlo Brnu 1:6, Dobrušce 2:5, Orlové 1:6, Klimkovicím 3:4 a pozdějšímu mistru Praze Prosek 0:7.

„Naše skupina byla nejnašlapanější. Vzešli z ní oba finalisté (Brno, Praha Prosek), o postup mezi čtyři nejlepší sváděla velký boj i Orlová. Ještě jsme měli smůlu, že se v prvním zápase zranila naše nejlepší hráčka Agáta Čmielová, která je v této kategorii kolem 25. místa v ČR. S ní bychom určitě porazili Klimkovice a s Dobruškou by podle mě rozhodoval sedmý zápas. Ale stejný tým nám zůstane ještě pohromadě další dva roky a věřím, že se nám tyto zkušenosti zúročí,“ uzavřel trenér vendryňských badmintonistů Petr Szewieczek.

Sestava: Eliška Bardoňová, Sofie Burawa, Tobiáš Byrtus, Agáta Čmielová, Adam Hučík, Matěj Krawiec, Filip Krop, Alena Roiková, Tobiáš Stebel.