Vyřazovací závody začaly v polovině minulého roku, od února do konce května bude probíhat druhá část.

„Původně jsme měli závodit v Austrálii, ale kvůli požárům byly závody zrušeny, stejně jako v Číně. V tomto případě kvůli kolonaviru. Náhradní destinace ještě nejsou známy, ale určitě pojedeme do Japonska a USA. Na těchto kláních sbíráme body a nejlepší pojedou na olympiádu do Tokia,“ vysvětlil 23letý jablunkovský závodník Erik Tacina, který připustil, že se v tomto období hodně nacestuje. Většinou to je hotel, trénink, závod, na nějaké procházky není čas. „Ale když už se vyskytne, rád se na nějaké místní památky podívám. V tomto směru mi hodně v paměti utkvěla Čína, byl jsem tam na konci října a bylo to úžasné,“ prozradil Tacina.

Co se fanoušků týče, největším fenoménem je podle něj Kalifornie v USA, kde před 40 lety skateboarding vznikl. Ty nejprestižnější závody zde bývají v halách pro 20 tisíc diváků. „Před tolika lidmi jsem nejdříve míval trému, ale při soustředěnosti na závody diváky přestanete vnímat. Mám rád, když je atmosféra, lidí se baví a tleskají,“ řekl skateboardista, který olympiádu nemá v podvědomí. „Nechávám tomu volný průběh. Vždyť olympijské hry budou i za čtyři roky. Nestresuju se,“ zdůraznil.

Tacina je amatérem. U profi závodníka je to tak, že když si vydobydou jméno, firmy začnou vyrábět například skateboardy nebo oblečení na skateboard s jeho jménem. Na základě následného prodeje tohoto zboží má provize. Takovým způsobem se v tomto sportovním odvětví vydělává. „Ovšem kvůli sportu jsem musel přerušit studium. Dělal jsem vysokou školu hotelovou v Praze, ale časově to nešlo skloubit,“ vysvětlil sportovec, který první skateboard dostal od tatínka v 10 letech.

Více se dočtete ve středečním vydání Třineckého hutníku.