„Stále nemůžu uvěřit, že se to povedlo. Mám obrovskou radost. Sice šlo jen o oddílové závody, ale nebral jsem je jako pouťák a přistupoval jsem k soutěži se vší vážností. I lidi z mého fanklubu jsem zval na to, že se budu pokoušet o dvě stě kilo. Bylo mým osobním cílem, abych to dokázal ještě letos,“ uvedl Gorný, který si i ve druhé disciplíně vytvořil rekord. V benči zvládl 140 kilogramů. „Moc se mu nevěnuju, v průběhu roku jsem si jej do tréninku zařadil asi pětkrát. Ale jsem spokojený, že jsem se i v něm zlepšil.“
„V trhu už zvládnu v tréninku 170 kilo, v nadhozu jsem teď dokonce pokořil 200. Jsem nadmíru spokojený, kam jsem se za rok dostal. Mám slušný základ při přechodu z juniorské kategorie mezi dospělé.“Jakub Gorný
I když Gorný po závodě zářil, tak v průběhu roku zažil i zklamání. „Unikly mi oba vrcholy sezony. V prosinci kvůli zranění kolene MS dospělých, a předtím, ne mou vinou, i juniorské ME, kde jsem mohl usilovat i o medaili. To mě tehdy hodně dostalo. S odstupem času můžu říci, že i zocelilo. V hlavě jsem se nastavil, že všechno zlé je k něčemu dobré. Makal jsem dál a tohle je možná moje odměna,“ těšilo zaměstnance TŽ.
Přiznal, že rekordní výkon v nadhozu by ale na nedávném MS mužů ve velké konkurenci zanikl. „Ve srovnání s nejlepšími na světě to pořád není žádná sláva. Jestli se nepletu, tak vítěz zdolal v mé kategorii (do 109 kg) v trhu 196 a v nadhozu 236 kilo. Rád bych se těmto číslům v budoucnu přiblížil,“ řekl třiadvacetiletý Gorný.
Optimismem ho nabíjí, jak moc se v posledním roce zlepšil – v nadhozu i trhu zhruba o dvacet kilogramů. „To je velmi slušné. V trhu už zvládnu v tréninku 170, v nadhozu jsem teď dokonce pokořil 200. Jsem nadmíru spokojený, kam jsem se za rok dostal. Mám slušný základ při přechodu z juniorské kategorie mezi dospělé,“ podotkl.
Těší ho, že zmoudřel. Chce se poprat o olympiádu v Paříži
Za výrazným zlepšením stojí, že si prodloužil trénink. „Kdysi mi bylo doporučováno, abych po vzpěračském tréninku ještě posiloval a protáhl se. Ale neposlouchal jsem,“ pokrčil Gorný rameny. „Až letos jsem si začal po každém tréninku přidávat alespoň půl hodiny posilování. Najednou cítím, že mám například silnější svaly mezi lopatkami. To mi opět pomáhá udržet vyšší váhy. Konečně jsem zmoudřel. Sice mi tréninky trvají minimálně dvě hodiny, ale je to užitečná a důležitá věc. Trvalo mi deset let, než mi to došlo,“ vysvětlil.
Dodal, že hodlá ve stejném rytmu pokračovat a že už mu letos začne boj o olympijské hry v roce 2024, které hostí Paříž. „Je to můj vzdálený sen. Podřídím tomu všechno,“ podotkl Gorný. „Kritéria jsem nedávno hledal, ještě ale nejsou přesně známá. Už v souvislosti s pandemií a zrušenými soutěžemi se pro Tokio dost měnila. Limity ale nemáme. Je potřeba startovat na všech nejdůležitějších závodech včetně mistrovství Evropy i světa. Chci se letos na všechny dostat a podat co nejlepší výkony, protože se sestavuje i žebříček,“ pokračoval.
Podotkl, že i z tohoto důvodu je rekord v nadhozu pro něj povzbuzující. „Potvrdil jsem si, že je v mých silách, abych tuhle váhu zvedal. Budu se teď v příštích závodech cítit sebevědomější a věřím, že se to zase odrazí ve výsledcích i výkonnosti. Pořád ale platí, že tím základním předpokladem pro úspěch je přístup k tréninku. Hlavní je makat, makat a makat. Tím se budu opět řídit,“ uzavřel Jakub Gorný.
