Skončil proto v součtu pěti disciplín na 33. pozici. „S výkony jsem spokojený, s umístěním ne,“ řekl Grycz. „Plavecký čas jsem měl slušný, také jsem velmi dobře zašermoval. Počítal jsem si, že kdybych měl ve finále stejný čas v kombi (běh a střelba) jako v kvalifikaci a zajel bych průměrně koně, mohl jsem být mezi desátým a patnáctým místem. To je pozitivní, vím, že mám mnohem na víc,“ podotkl.

„Počítal jsem si, že kdybych měl ve finále stejný čas v kombi (běh a střelba) jako v kvalifikaci a zajel bych průměrně koně, mohl jsem být mezi desátým a patnáctým místem. To je pozitivní, vím, že mám mnohem na víc.“Moderní pětibojař Marek Grycz

Třiadvacetiletý rodák z Třince se po úvodních dvou disciplínách nacházel na třináctém místě. V šermu dosáhl bilance 17 výher a 18 proher, dvouset metrovou trať uplaval za 1:59.31. Naději na lepší výsledek mu vzala jízda na koni, který se při závěrečném skoku vyhnul překážce. Propadl se proto pořadím o šestnáct příček.

„Vylosoval jsem si nejtěžšího koně. Věděl jsem už z kvalifikace, že si umí postavit hlavu, a nechtěl jsem ho,“ povzdechl si Grycz. „U posledního skoku mi odmítl poslušnost. Ztratil jsem i hodně bodů za čas, protože ostatní proběhli tratí docela rychle. Svědomí mám ale čisté. I Gustav Gustenau, nejlepší jezdec ve startovním poli, ho nezkrotil a udělal zhruba stejně bodů jako já. Také jedné holce přede mnou udělal úplně to samé ve stejném místě. Věděl jsem o tom. Snažil jsem se pohlídat si to, ale když si kůň něco umane, nepřemůžu ho,“ pokračoval.

Grycz doplnil, že se podobné věci stávají. „Těžko říct, proč to udělal. Mohl se něčeho leknout, třeba se mu nelíbila barva překážky. Těch důvodů existuje mnoho.“

Kombi měl o dvacet sekund pomalejší než v kvalifikaci. „Musel jsem v ní běžet naplno, abych se dostal do finále, ve kterém jsem toho měl ke konci už plné zuby. Také jsem pomaleji střílel. Projevilo se, že jsem absolvoval dva náročné závody během tří dnů,“ podotkl.

V kvalifikaci ale nemohl šetřit síly. Před kombi disciplínou byl mimo pozice, které zaručovaly přímý postup, navíc byl zařazen do první ze tří skupin. „Tím pádem se těžko odhadovalo, za jaké body se bude postupovat. Úkol zněl, abych šel naplno a do finále se nominoval rovnou,“ vysvětlil.

V kvalifikaci si v kombi polepšil ve své skupině o šest míst a skončil devátý. Běžel i střílel výborně. „Probojovat se v závodě Světového poháru do finále není jednoduché. Přijede devadesát chlapů, každý je dobrý a chce se do (36členného) finále dostat. Dost závodníků, kteří zůstanou pod čarou, by si to i zasloužilo, protože výkonnost mají dobrou. Osobně beru jako základ, abych se dostal do finále, ale samozřejmost to není,“ dodal.

Na první porovnání s nejlepšími byl zvědavý. Přiznal, že se už v minulosti cítil na sezonu lépe připravený. „Tréninková data ale vypadala dobře. Ať už plavecké i běžecké časy, posunul se mi třeba i aerobní práh a to, jak jsem schopný snášet laktát. Tento závod ukázal, že jsem na tom dobře, fyzické disciplíny byly v pořádku. Věřím, že v příštím závodě SP se to ještě více promítne do výsledků,“ dodal.

Jeho pocit možná ovlivnilo, že příprava probíhala jinak, než je zvyklý. „Prakticky nejsem doma, protože u nás můžu maximálně běhat a na výjimku jezdit v Bystřici na koni. Trénoval jsem proto hlavně v Praze. Dukla měla výjimku na bazén i tělocvičny. Šermuju tam bez omezení. Vyrazili jsme i na zahraniční soustředění, po dvou týdnech jsme makali v Tenerife a v Dubaji. Pořád někam cestuju, jsem z toho unavený. Jinak se to ale dělat nedá,“ posteskl si.