„Program mám nabitý, přibylo mi v souvislosti s olympijským vítězstvím hodně povinností. Moc si ale vážím spolupráce s TŽ-MS a vztahu, jaký jsem s některými lidmi tady navázal. Během olympiády jsem dostal i od přátel z hutě řadu povzbudivých telefonátů. Slíbil jsem proto, že pokud získám medaili, přijedu ji do Třince ukázat,“ uvedl Krpálek.
„Moc si vážím spolupráce s TŽ-MS a vztahu, jaký jsem s některými lidmi tady navázal. Během olympiády jsem dostal i od přátel z hutě řadu povzbudivých telefonátů. Slíbil jsem proto, že pokud získám medaili, přijedu ji do Třince ukázat.“Lukáš Krpálek
Během návštěvy se zúčastnil i galavečeru při příležitosti oslav 90 let od povýšení Třince na město. Poslal video závodníkům MajDay a prozradil, že se do našeho regionu brzy vrátí – zatrénuje si s áčkem Ocelářů, dorazí i na charitativní běh Nadace Agel a bude se věnovat místním judistům. „Chci být dětem inspirací, motivovat je ke sportu a k pohybu. Zvláště v dnešní covidové době, kdy byly dlouho zavřené tělocvičny a haly, je to podle mě obzvlášť důležité,“ podotkl.
Krpálek přiznal, že když byl sám dítětem, nechybělo moc, aby se věnoval jinému sportu. Se svým bratrem měli rádi filmy s Bruce Leem a chtěli dělat karate, ale jejich strýc je omylem přihlásil na tréninky juda. Dvojnásobný olympijský vítěz také přiznal, že ho v sedmi letech po českém triumfu v Naganu lákal i lední hokej.
Puk rád prohání dodnes, i proto je nadšený, že si bude moc zatrénovat s Oceláři. „Když přišla tahle nabídka, měl jsem neskutečnou radost,“ řekl Krpálek. „Tím, že mám blízko k partnerům klubu a že se znám s pár lidmi ze skupiny TŽ-MS, tak Oceláře dlouhodobě sleduju a držím jim palce. Potěšilo mě, když letos opět vyhráli extraligu. Zatím ale fandím jen na dálku, v Třinci jsem ještě na hokeji nebyl,“ doplnil.
Dodal, že hokej zbožňuje od mala. „Pocházím z Jihlavy a v dětství jsem chodil často na zápasy Dukly. Moc se mi líbilo, jak jsem byl v kotli a fandil. Před pandemií jsem si zahrál v Jihlavě i exhibiční utkání při příležitosti narozenin Oldy Válka. Sešla se spousta výborných hráčů jako Eliáš anebo Hašek, který chytal proti mně. To bylo něco neskutečného, protože olympiády jsem jako malý hltal a Nagano je mým nejsilnějším diváckým zážitkem,“ řekl.
Haškovi gól nedal. „Hrál jsem v útoku (s Kucharčíkem a Dejdarem) a měl jsem dost šancí, ale už byl na střídačce, když jsem skóroval. I tak to bylo něco nádherného. V Jihlavě byla vyprodaná hala, a když celý stadion řval moje jméno, běhal mi mráz po zádech,“ pokračoval.
Více se dočtete na celé straně v aktuálním vydání Třineckého hutníku.
