Podřizuje tomu veškerý volný čas a například s tréninky začíná ráno před školní výukou. Už loni ovládla v pouhých patnácti letech v dresu Fbc Ostrava kanadské bodování v základní části nejvyšší juniorské soutěže, letos skončila po přestupu do Vítkovic třetí.

„Dala jsem si největší cíl, jaký jde. Chci být nejlepší hráčkou na světě. Vím, že je to možná hodně ambiciózní a někomu to může znít troufale. Ale věřím, že na to mám.“Odchovankyně třineckého florbalu Vendula Maroszová

„Překvapuje mě, jaký to má rychlý vývoj, ale zasloužím si to za vše, co florbalu dávám a obětuju. I trenéři říkají, že to není náhoda, a jsem ráda, že se má práce odráží i ve výsledcích. Sama jsem zvědavá, kam mě to vynese. Dala jsem si ale největší cíl, jaký jde. Chci být nejlepší hráčkou na světě. Vím, že je to možná hodně ambiciózní a někomu to může znít troufale. Ale věřím, že na to mám,“ uvedla Maroszová.

Sama o sobě říká, že se jako talent necítí. Od vrstevnic se ale odlišuje svou pílí. „Kromě přípravy s týmem trénuju hodně individuálně. Z internátu pro hráče mám halu dvacet minut tramvají a trávím tam v podstatě veškerý volný čas. Už ráno před výukou piluju střelbu, nic fyzicky náročného, abych ve škole neusínala. Míváme jednou týdně i dobrovolné týmové tréninky, ale většinou jsem i tam chodila sama,“ vysvětlila.

Naplno využívá i zázemí a podmínky, jaké má v Ostravě k dispozici. „Náš klub má vlastní florbalovou halu s fitkem, bazénem. Dost proto taky posiluju a mám individuální kondiční plán, který mi sestavuje trenér. Nikdo mě nemusí do tréninků nutit, je to moje aktivita. Například ranní střelbu vynechám jen v případě, že jsme měli předchozí den trénink pozdě večer anebo hodně učení do školy. Stejně si to ale později vynahradím. Chci být nejlepší, nesnáším prohry a být druhá, a pro to je potřeba něco udělat. Tohle je cesta, jak se stát lepší hráčkou,“ podotkla.

Více si přečtete v aktuálním vydání TH. Vendula Maroszová v rozhovoru také prozrazuje, že tři roky chytala v ledním hokeji za žákovské týmy Ocelářů. Učí se sestřihy zápasů a nepodceňuje psychickou stránku sportu. Myslí si, že už v 16 letech má výkonností na extraligu žen a láká ji Švédsko.