Radegast index (RI) se skládá ze součtů tří parametrů – počtu srážek, zblokovaných střel a statistiky +/-. „Jsem rád, že se oceňují i jiné herní činnosti, které nejsou tolik na očích,“ řekl Musil. „Viděl jsem, že v zelené helmě hráli Výtisk a Gulaši, ale nepřemýšlel jsem nad tím, že bych ji chtěl také jednou mít. Nebyl to můj cíl. Ale potěšilo mě to. Je to známka, že člověk odvádí dobrou práci,“ dodal.
„Trenéři po nás stříleli s gumovými puky a ukazovali nám, jak je blokovat. Asi to pomohlo. Člověk se naučí, jak se k tomu postavit, aby vás to moc nebolelo. Není to příjemný pocit, když na vás letí puk.“Třinecký obránce David Musil
Třinecký obránce se zelenou helmou nastoupil už v Pardubicích a Plzni. „Nepoznal jsem žádný rozdíl, ani v přístupu protihráčů. Také já se snažím pořád hrát stejně. Je úplně jedno, zda je přilba červená nebo zelená,“ pokračoval. Musil je v RI nejlepší z třineckého týmu i v součtu celé sezony, v extralize je třetí. „Je to součást mé role, tohle se ode mě požaduje. Ale každý může přispět tím, že blokuje střely a že se s někým srazí,“ podotkl.
Přiznal, že má vnitřně dobrý pocit, když tyhle úkoly plní. „Pro někoho je potěšením dávat branky, jiný má radost, když ví, že zastaví střelu a zabrání tím třeba i gólu. Moc branek za sezonu nedávám, tak jsem rád, že můžu pomáhat i jinak,“ vysvětlil Musil, který v této sezoně hrál na všech reprezentačních turnajích.
Nad modřinami mávne rukou, blokovat ho učili v zámoří
David Musil například svým tělem zastavil gólovou střelu Vítkovicím a třinecký brankář Šimon Hrubec tehdy prohlásil, že mu málem dal za to pusu. „Pamatuju si, tehdy to hodně bolelo,“ vzpomínal s úsměvem. „Mnohokrát slyším, když někdo zblokuje střelu, jak na nás z branky řve Dobřeeeee. Povzbuzuje nás. To také potěší, že nás chválí. I Kanty (Pavel Kantor) to dělá,“ dodal Musil.
Nad dotazem, kolik modřin po zápase mívá, jen mávl rukou. „Máme je všichni. Z blokování střel, dohrávání soubojů, sekyr. Hokej je kontaktní sport. Občas bolí nohy, tam je těch chráničů méně. Ale co bych si stěžoval. Dříve hráči trpěli více, protože neměli takovou výstroj, jakou máme dnes my,“ pokračoval.
Navíc, jak správně blokovat střely, učili Musila v zámoří. „Trenéři po nás stříleli s gumovými puky a ukazovali nám, jak je blokovat. Asi to pomohlo. Člověk se naučí, jak se k tomu postavit, aby vás to moc nebolelo. Není to příjemný pocit, když na vás letí puk,“ dodal.
Brání se nálepce defenzivního obránce
David Musil vstřelil minulou sezonu jeden gól. Stejnou bilanci má i v aktuálním ročníku. Jeho otec František (mistr světa z roku 1985, v NHL odehrál 797 zápasů) patřil k tvrdým a defenzivním obráncům. Téhle nálepce se David brání. Už při příchodu do Třince (léto 2017) prohlásil, že chce být kvalitním obráncem i směrem dopředu.
„Když jsem koukal na zápasy z doby, ve které hrál můj táta, tak defenzivní byl ten, kdo to mydlil, řezal, rozdával plno sekyr. Přišlo mi, že se za zápas nedotknul puku. V bránění dobrý, nikdo se přes něho nedostal. Takových už ale moc není, hokej se změnil. Za zákroky, co tehdy procházely, se dnes vylučuje. Člověk proto nemůže hrát jen defenzivně. Musí umět i více dopředu, musí umět rozehrát puk. Na tom pracuju,“ pokračoval.
Občas mu ještě poradí i táta. „Jsou to ale takové maličkosti, které postřehne, když zkoukne náš zápas. Ne že by mě nějak drtil. Také už je mi 25 let a vím, co musím hrát. Vím ale, že se můžu na něho kdykoli obrátit, kdybych potřeboval,“ uzavřel David Musil.
