„Samuel Buček je mladý perspektivní hráč, který si jde tvrdě za svým a je ochoten přijímat při tom rány. Příkladem je poslední finále slovenské extraligy, které odehrál se zlomeninou,“ uvedl sportovní ředitel Ocelářů Jan Peterek.

„Samuel Buček je mladý perspektivní hráč, který si jde tvrdě za svým a je ochoten přijímat při tom rány. Příkladem je poslední finále slovenské extraligy, které odehrál se zlomeninou.“Jan Peterek

Buček na sebe upozornil minulou sezonu výkony v rodné Nitře, se kterou se dostal finále slovenské extraligy a kraloval v soutěži kanadskému bodování i play off. Posbíral celkem 88 bodů za 54 gólů a 34 asistencí v 69 utkáních. Z účasti na MS jej vyřadilo zranění, ale vzbudil zájem Seattlu z NHL, který mu nabídl kontrakt ve svém záložním týmu. Třiadvacetiletý útočník ale po kempu zvolil angažmá v Nižněkamsku, kde nebodoval.

Kvůli svému rozhodnutí hrát v Rusku čelil v posledních týdnech velké kritice. “Udělal jsem chybu a věřil tomu, že dostanu dost prostoru, abych se po zranění dostal zpátky do formy a byl užitečným hokejistou. To se nestalo,” přiznal Buček, který na ledě strávil v šesti utkáních průměrně sedm a půl minuty. S nejhorším týmem KHL se poté dohodl na ukončení angažmá. „Chci hledět dopředu, odvést maximum pro tým a posunout se ve své kariéře. Oceláři jsou obrovská výzva, ve které chci a musím uspět,” podotkl.

Peterek doplnil, že Bučka, jehož Oceláři sledovali delší dobu, podrobili dlouhému a pro hráče asi ne příliš příjemnému rozhovoru. „Přesvědčil nás, že mu jde primárně o to hrát co nejlepší hokej, zlepšovat se a pomoci týmu k úspěchu. Přeju mu, aby se mu u nás dařilo a ukázal, že umí hrát i jinde než v domovské Nitře,“ řekl sportovní ředitel.

Premiéru si Buček odbyl proti pražské Spartě. „Má velký potenciál být bodovým hráčem. Po dlouhých rozhovorech se Samuelem víme, že je motivovaný a ochotný na sobě pracovat, podřídit se potřebám mužstva. To bylo rozhodující,” řekl hlavní trenér Ocelářů Zdeněk Moták.

Peterek přiznal, že se i nadále rozhlíží po hráčském trhu po dalších posilách. “Aktuální situace není jednoduchá a kvalitních hráčů není nazbyt. Stále se rozhlížíme a sondujeme. Rádi bychom získali posilu, a to i do defenzivy. Věřím, že se nám to do konce ledna povede.“

Už jsem dědek, směje se Hrňa po 600. startu za Oceláře
Erik Hrňa nastoupil proti Spartě Praha poprvé v sezoně, plnil roli třináctého útočníka. Na ledě strávil necelé čtyři minuty, z toho polovinu v přesilové hře.

„Zase se nám zranili někteří hráči (Miloš Roman a Vladimír Dravecký), tak se mě trenéři zeptali, jak na tom jsem. Chtěli, abych nasál atmosféru přímo na střídačce, takže jsem tam vyběhl jen na několik střídání a na přesilovku. Pro mě super, protože zápasy nenatrénuju. Na ledě je to o dost rychlejší,“ vysvětlil Hrňa. Doplnil, že se po utkání cítí dobře.

Přestože na ledě moc nepobyl, tak moc nescházelo, aby ve druhé třetině vyrovnal v přesilové hře na 1:1. Jeho dělovku brankář Kořenář, který v minulosti v Třinci krátce působil před startem NHL, těžko rozdýchával.

„Mně se zdá, že to šlo do hlavy. Říkal mi, že jsem ho zabil. Škoda, jít puk o centimetr vedle, asi by to tam spadlo,“ řekl Hrňa, který tím mohl ozdobit šestistý start za Oceláře. „Už jsem dědek, no. Je to fajn. Doufám, že mi bude držet zdraví a ještě nějaké zápasy přidám,“ přál si čtyřiatřicetiletý útočník.