Stachura šokoval esportový svět NHL a je vicemistrem Evropy

Pro Josefa Stachuru je hra na play stationu jen koníčkem, přesto poráží i profesionály a uplynulý víkend se stal vicemistrem Evropy v počítačové hře NHL 21. Zaměstnanec TŽ vyřadil na cestě do finále i největšího favorita na titul.

Josef Stachura hrál v poslední sezoně české esportové ligy v NHL za Oceláře. Foto: archiv J. Stachury

„Pořád mi nedochází, co se mi povedlo. Asi to docením později,“ uvedl Stachura den po turnaji, do kterého se kvalifikovalo 128 hráčů.

„Překvapili jsme celý svět. Stalo se poprvé v historii mistrovství Evropy, že se na play stationu dostal v NHL český hráč na stupně vítězů, a jsme tam dokonce dva.“Josef Stachura

„Kromě mě ještě skončil na třetím místě další český hráč Dzouvi. Překvapili jsme celý svět. Stalo se poprvé v historii mistrovství Evropy, že se na play stationu dostal v NHL český hráč na stupně vítězů, a jsme tam dokonce dva. Výsledky způsobily pozdvižení i v zámoří. Američané jsou v šoku a ptají se, co se u nás děje. Ne, že by mě neznali, ale loni jsem na ME vypadl už v prvním kole. Udivuje je, že Finové se Švédy ztrácejí dominanci,“ pokračoval.

Světoví hráči také kroutí hlavou nad tím, jakých výsledků Stachura dosahuje, přestože je amatérem. „Utahují si ze mě i čeští hráči, že mám 27 let, chodím do práce (TŽ), věnuju se fotbalu (za Oldřichovice v I. B třídě) a ještě stíhám trénovat na play stationu,“ popsal Stachura svůj režim a dodal, že se od hráčů světové špičky liší.

„Většinou hrají na nejvyšší úrovni studenti, kteří chodí do školy a zbytek dne trénují. Anebo ve Skandinávii je už pár let běžné, že finské i švédské hokejové kluby mají šestičlenné esportové týmy. Pro tyhle kluky se stalo hraní NHL na play stationu zaměstnáním. Pro mě je koníčkem, a proto je moje výsledky zaráží. Když se teď o mých aktivitách dozvěděli Finové, prohlásili, že to není normální. Nechápou, jak to dělám,“ pousmál se.

Stachura měl ale v letošním ročníku české esportové ligy v NHL profesionální přístup. Během sezony strávil u play stationu v průměru šest hodin denně.

„Znal jsem tak několik měsíců jen práci, play station, jídlo a postel. Neviděl jsem přátelé. Bylo to peklo. Průměr jsem zvyšoval hlavně o víkendu, hrál jsem celou sobotu a neděli. Přiznám se, že jsem byl z toho režimu ale otrávený a stejně se mi v lize nedařilo. S Oceláři jsme vypadli už ve čtvrtfinále, i když si myslím, že jsme měli na titul. Také okolí se zajímalo, co se to se mnou děje. Přišlo jim, že to nejsem já. Odpovídal jsem, že si dám po sezoně volno, vrátím se silnější, a to se stalo,“ těšilo ho.

Podle svých slov měl i na titul mistra Evropy. „Vedl jsem 1:0 na zápasy, ale ve zbývajících dvou utkáních mi došly fyzické i psychické síly. Cítil jsem se po náročném programu vyčerpaný, hrál jsem osmý a devátý zápas v daném dni. Kondičku mám. Chodím si každý třetí den na hodinku zaběhat. Snažím se udržovat. I když jen sedíme a mačkáme tlačítky, fyzička je nutná. Už toho ale na mě bylo moc a v koncovce jsem se nedokázal soustředit,“ mrzelo ho.

Více se dočtete v aktuální vydání Třineckého hutníku.

Další zprávy z regionu