Důvod? Chybí hráči a konkurence. „Jsem z té situace nešťastný. Na tabulku se raději ani nekoukám,“ uvedl předseda oddílu Patrik Cieslar. „Třeba se zase zvedneme stejně jako na jaře. Ale nemůžeme čekat, že se to stane zázrakem. Hlavním problémem je, že máme úzký kádr. Zjistili jsme až před startem letní přípravy, že nám z různých důvodů vypadly dvě lajny včetně té, která nás na jaře táhla. Neuměli jsme ji nahradit. Sám mám padesátku na krku, nečekal jsem, že budu ještě muset hrát. Stejně jako další veterání Zoubek, Uriček a Kubín,“ vysvětlil.
„Po úspěšné baráži jsem čekal, že navážeme na kvalitní výkony z jarní části. V té chvíli mě nenapadlo, že budeme mít takové trable se složením týmu.“Předseda třineckého hokejbalového klubu Patrik Cieslar
Třinečtí měli body nejblíže na dosah v utkání se Skalicí (1:2) a s Petržalkou (2:4). Nad oběma týmy v závěru druhé třetiny ještě vedli. „Hlavně je škoda prohry s Petržalkou, která je před námi o devět bodů. Do baráže jde poslední tým, rozdíl mezi námi mohl být před jarem nižší. Také nás mohla první výhra povzbudit jako na jaře. Místo toho byla z některých cítit frustrace a odrážela se i ve výkonech,“ pokračoval Cieslar, který ale přiznal, že herně zaostávali.
„Netrápil nás jen brankářský post, jinak jsme nemohoucí. Vepředu toho moc nevymyslíme, v obraně kupíme šílené chyby. Máme několikaminutové výpadky, ve kterých ztratíme zápasy. Utržili jsme i několik debaklů (s Martinem a Povážskou Bystricí 0:9). Nikdo nám do očí neřekl, že jsme trapní, ale sám vím, že hrajeme nedůstojnou roli. Chtěli jsme soutěž jako zahraniční tým obohatit a mrzí mě, že momentálně nejsme v soutěži žádným přínosem. Je to bezmoc,“ podotkl.
Úkoly na zimní přestávku jsou jasné – zkvalitnit mančaft a tvrdě trénovat. „Chci, abychom začali se zimní přípravou už v polovině ledna. Když netrénuješ, zhoršuješ se. Otázkou je ale kádr. Rozhodili jsme sítě, mám od některých příslib, snad to klapne. Řešili jsme to celý podzim, ale přišli nám pomoct maximálně starší hráči, čtyřicátníci a výborní kluci z Kysúc. Je to však málo,“ vysvětlil Cieslar.
Podle všeho to vypadá, že Třinec skončí i v druhé sezoně ve slovenské extralize v baráži. I když na jaře díky sérii výher dostal pod sebe dva týmy, ale soutěž se zúžila ze čtrnácti na dvanáct týmů.
„Po úspěšné baráži jsem čekal, že navážeme na kvalitní výkony z jarní části. V té chvíli mě nenapadlo, že budeme mít takové trable se složením týmu. Předpokládal jsem, že poroste role mladým a že tým trochu potáhnou, ale zůstali nám z deseti jen tři čtyři. Šli na vysoké školy, upřednostnili jiné zájmy. Bohužel,“ dodal.
Na nábor přišlo 25 dětí, od mládeže se dá odpíchnout
Předsedu třineckého hokejbalového oddílu Patrika Cieslara žene vpřed situace v mládeži. Ostatně už projekt Pojďte ven, který v létě zorganizovala trojice Jurek Goryl, Michal Raszka a Šimon Hrubec, ukázala, že je o hokejbal zájem.
„Měl jsem obrovskou radost, že díky aktivitě trenéra Petra Burdy a jeho syna přišlo do náboru 25 dětí. Úspěchy mají s žáky i mladšími dorostenci, kteří jsou v české extralize uprostřed tabulky a jsou schopní porazit kohokoliv. Nabíjí mě to energií. Od mládeže se můžeme odpíchnout,“ podotkl Cieslar.
U srdce ho také zahřálo, když si na záříjové oslavě třiceti let založení oddílu uvědomil, co všechno za tu dobu dokázali. „Máme tituly v dorostu, vychovali jsme mistry světa. Nechci, aby klub padl. Beru to tak, že máme hluché období, ale neumím odhadnout, jak dlouho může trvat, než se zvedneme. Nejsme první ani poslední, koho postihla krize a nejsem typem člověka, který by utíkal bez boje. Věřím, že to překonáme,“ dodal.
Nebylo by to poprvé. Třinecký hokejbalový oddíl prošel v posledních letech několika těžkými zkouškami. Už loni mužstvo úplně překopal, protože po administrativním vyloučení z české extraligy kvůli absenci hokejbalového sportovního centra přípravek (7 až 10 let) vynechal sezonu 2016/17 a prakticky se mu rozpadl kádr. Řada hráčů už totiž působila jinde a nevrátila se. V týmu zůstali jen tři hráči z play off 2016 v české extralize, ale v průběhu minulé sezony se vykrystalizovaly čtyři řady, které nakonec nejvyšší slovenskou soutěž v Třinci udržely.
