„Mrzí nás, že se opakuje loňský scénář,“ řekl ředitel Beskydské laťky Stanislav Sajdok mladší.

„Nechtěli jsme dopadnout stejně jako nedávno organizátoři hokejového mistrovství světa juniorů, které muselo být po pár dnech zrušeno. To by mělo daleko horší následky.“Stanislav Sajdok mladší

Definitivní rozhodnutí padlo minulý týden. „Pořád jsme vyčkávali a sledovali vývoj epidemiologické situace u nás i ve světě. Doufali jsme, že letos nám už covid umožní, abychom mítink uspořádali. Stále častěji se ale řeší omikron a odborníci varují, že by mohl v brzké době zasáhnout ve větší míře i naši republiku. Nechtěli jsme dopadnout stejně jako nedávno organizátoři hokejového mistrovství světa juniorů, které muselo být (koncem prosince v Kanadě) po pár dnech zrušeno. To by mělo daleko horší následky. Myslím si, že bychom zbytečně riskovali a také drželi výškaře v šachu,“ vysvětlil.

Podle aktuálních opatření by navíc do hlediště mohli pustit maximálně tisíc lidí. Uvažovali proto o návratu do STaRSu, kde se výškařský svátek konal v 70. letech. Pár ročníků se tu konalo i po obnovení mítinku (2003).

„Řešili jsme, zda a jak má smysl při současných omezeních pořádat závod v menším rozsahu. Za normálních okolností je samozřejmě se svými možnostmi ideální Werk Arena, kam chodí na laťku pravidelně čtyři tisíce diváků a vytváří skvělou atmosféru. Za aktuálních podmínek by ale byl vhodnější STaRS, proto jsme zvažovali, že bychom udělali výjimku a závod tam přemístili. Bylo by to i jako za starých časů. Nicméně nikdo nám nezaručí, že se situace za měsíc nezmění. Třeba bychom museli závod pořádat bez lidí. To jsme také zohledňovali při rozhodování,“ pokračoval.

Otázkou, jak uspořádat závod bez přítomnosti diváků, se už zabývali minulý rok, kdy panoval v ČR nouzový stav. Jako nejlepší varianta organizátorům tehdy připadal televizní přenos. Možnosti probírali tehdy i s lidmi z České televize.

„Tohle jsme už zavrhli. Shodli jsme se, že tahle forma není pro nás. Beskydská laťka byla vždy založená na propojení výškařů, kteří skáčou na hudbu, s diváky. Asi by to bylo schůdné a věřím, že by byl i takový formát dobrý. Ale sám vím, jak dokážou lidé závodníky svým fanděním pobláznit. Bez nich to prostě není ono,“ dodal.

Odklad neřešili, těší ho zájem i reakce výškařů
O pouhém odložení Beskydské laťky nepřemýšleli. „U atletů je to specifické, mívají dva tři vrcholy v sezoně, ke kterým směřují přípravu. V úvahu by připadal až červen, ale v létě se koná mnohem více závodů. Ti nejlepší by proto stejně upřednostnili například Diamantovou ligu. I v oddíle máme velký frmol, každý týden naše děti někde startují. Ten stávající termín v lednu je ideální,“ vysvětlil.

Myslí si ale, že posun termínu Beskydské laťky na léto nemusí být sci-fi. „Možná by to stálo za to. Nemyslím si, že by výškařům vadilo, pokud by se jim do termínové listiny vložil halový mítink. Může to mít i své výhody. Když je venku špatné počasí, třeba moc horko, tak se lépe závodí uvnitř. Třeba by se to dalo i nějak propojit se Zlatou tretrou, že by přijeli i k nám. I teď jsou zvyklí skákat dva závody během tří čtyř dnů. To ale uvažuju nahlas. O tomhle zatím nepadlo ani slovo. Může to být ale alternativa do budoucna,“ dodal.

Těší ho, že po loňském zrušení Beskydské laťky zájem ze strany výškařů neochabl. „Opět chtěli u nás skákat. Startovní pole by bylo podobné jako v minulých letech. Největší hvězdou mítinku měla být ukrajinská výškařka Jaroslava Mahuchik, která získala bronzovou medaili na loňských olympijských hrách v Tokiu. Škoda, že ji neuvidíme,“ mrzelo ho.

Dodal, že i výškaři jsou smutní. „Ale naše rozhodnutí chápali. Vidí, co se děje, uvědomují si rizika, jakým je třeba karanténa při pozitivním testu. I jejich reakce mě utvrzují, že tradice Beskydské laťky ani dalším zrušením neutrpí. Jakmile to bude možné, uskuteční se. Moc bych si přál, aby to bylo už příští rok,“ uzavřel.