Dětský domov a Školní jídelna, Frýdek-Místek, příspěvková organizace, jak zní oficiální název, je zařízení pro výkon ústavní výchovy, když děti z různých důvodů nemohou bydlet ve svých vlastních rodinách. „Jsme největším dětským domovem v kraji. Naše kapacita je 56 dětí a máme sedm rodinných skupin. Od září se budeme rozšiřovat na osm skupin, přičemž počet dětí zůstane stejný, akorát skupiny nebudou po osmi dětech, ale budou menší, což je pro všechny jen dobře – už jen například kvůli pozornosti vychovatelů, která bude soustředěna na méně dětí,“ nastínil ředitel dětského domova (DD) Břetislav Váca.
Sídlo dětského domova (dále jen DD) je v ulici Na Hrázi v Místku poblíž přehrady Olešná. Domov má ale ještě odloučené pracoviště ve Frýdku v Bruzovské ulici. „Na Hrázi působí dětský domov od roku 2004, kdy se sem přestěhoval z Brušperku. V roce 2009 spojil zřizovatel náš domov z Bruzovské ulice s tím Na Hrázi, proto jsme tak velcí. Vždyť tehdy u nás bylo 72 dětí oproti nynějším 56,“ doplnil ředitel s tím, že zřizovatelem klasických dětských domovů v České republice je zpravidla příslušný kraj.
Jak se dostane dítě do domova
Do DD se dítě dostane pouze rozhodnutím soudu – buď na základě předběžného opatření, nebo rozsudkem o nařízení ústavní výchovy. Důvody jsou prosté. Jde z valné většiny o děti zanedbávané, týrané a zneužívané. „Zkrátka se ve svých původních rodinách nebo u pěstounů neměly nejlépe. Přestože je pěstounská péče obecně skvělá věc, stává se nám, že se i z pěstounských rodin vracejí děti k nám, což není ideální. Ale na druhou stranu je dobře, že z nepodnětného a někdy i hrůzného prostředí dané rodiny stát dítě odebere a dá je do prostředí, které je podnětné a kde bude mít své tety a strejdy,“ pokračoval Váca.
Ve frýdecko-místeckém DD děti oslovují vychovatele jako tety a strejdy, kterým tykají. „Jsou tady doma, jsme tady pro ně. A je to v pořádku. V dětských domovech je to takhle běžné, i když jsou domovy, kde děti vychovatelům vykají,“ upřesnil ředitel.
Věkové složení v DD je od 4 do 18 let, přičemž po dosažení zletilosti zde, pokud chtějí, mohou zůstat, avšak podmínkou je, že musí studovat a dodržovat pravidla DD.
Život v dětském domově
Děti běžně chodí do školy, dělají úkoly, mají různé kroužky. Například někteří kluci chodí hrávat do sousedních Palkovic fotbal. Normálně absolvují tréninky, zápasy, jsou registrovanými hráči za tento klub. Volnočasové aktivity mají srovnatelné s dětmi z běžných rodin. Některé chodí na výtvarku, jiné sportuje. Strejdové a tety z DD mají mimo jiné připravené různé aktivity, které dětem pomáhají smysluplně trávit volný čas.
Samozřejmostí jsou různé výlety a akce mimo DD. „Na našich webových stránkách krátce prezentujeme každou takovou naši činnost. Ať veřejnost ví, co s dětmi děláme. I díky této prezentaci nás pak oslovují různí dárci, kteří chtějí naše aktivity pro děti finančně podpořit,“ vysvětlil ředitel.
V DD jsou děti směřovány i k pěstování mezilidských vztahů a úctě ke straším lidem. „Máme skvělé vychovatele, kteří děti vedou i k tomu myslet na druhé. Děti pravidelně navštěvují Alzheimer Home ve Frýdku-Místku či hospic u nemocnice, aby potěšily tamní nemocné. Opravdu mám výborné kolegy, se kterými si společně uvědomujeme, že a vztahy na pracovišti jsou velmi důležité. Člověk se pak do práce těší a v našem případě se pozitivní atmosféra zákonitě přenáší i na děti,“ zdůraznil Váca s tím, že v DD je 40 zaměstnanců.
Aktuální počet vychovatelů se odvíjí dle daného dne. Nejvíce práce je v odpoledních a večerních hodinách, kdy jsou děti v domově, píší úkoly, mají kroužky a podobně.
Priorita při výchově
Cílem DD je vést děti k samostatnosti. A vůbec to není klišé nebo fráze. „Například zpočátku jsme na starší 15 let působili tak, aby pochopili, že pracovat je normální, stejně tak mít o letních prázdninách brigádu,“ nastínil ředitel. Tyto starší děti měly na výběr – buď si na léto najdou placenou brigádu, nebo v opačném případě budou zdarma pomáhat v domově (stejně jako děti v běžné domácnosti rodičům) tetám kuchařkám, švadlenám, strejdovi údržbáři a podobně. První rok to někteří ignorovali a na placené brigády nechodili.
„Příští letní prázdniny si ale všichni brigádu sehnali. Přišli totiž na to, že je dobré pracovat, dostat za to finanční odměnu a pak si moci něco koupit pro radost. Starší pojali práci na brigádách tak, že se stala součástí jejich životů, což s sebou nese další výhodu. Tou je žádoucí působení na mladší děti, které si návazně uvědomují, že pracovat je skutečně normální a hledají si po ukončení základního vzdělání brigády zcela bez pobídek. I když se samozřejmě najdou výjimky, které pracovat nechtějí,“ pokračoval ředitel.
Výhodu vidí ředitel i v tom, že adolescent docházející na brigádu si tamní prostředí a samotnou práci může oblíbit natolik, že po odchodu z dětského domova tam kolikrát nastoupí na trvalý pracovní úvazek. Výhodou jsou pak zažité pracovní návyky, což mimo jiné napomáhá k plynulému přechodu do dospělého života mimo dětský domov.
V domově odloučeného pracoviště na Bruzovské ulici žijí děti starší 14 let, které si všechno, včetně nakupování, vaření, žehlení, praní, úklidu apod. dělají samy a vychovatel na ně jen dohlíží. Děti si tak osvojují důležité kompetence a dovednosti a zdokonalují se v nich.
Úspěšná pomoc, byť i jen jednomu dítěti, má obrovský smysl
Projekt Klíč ke světu spojuje mladé lidi z dětských domovů a azylových domů s firmami, které jim pomohou vstoupit do světa práce a samostatného života. Cílem iniciativy je poskytnout mladým lidem příležitosti k rozvoji praktických dovedností, pracovních zkušeností a odborného mentoringu, který jim pomůže postavit se na vlastní nohy.
„Jsme rádi, že můžeme stát po boku Dětského domova ve Frýdku-Místku, který dětem dává bezpečí, podporu a šanci růst,“ řekl ředitel pro personalistiku a ESG Třineckých železáren Robert Zvoníček.
„I kdybychom pomohli najít práci a usnadnili první kroky do života jednomu z dětí, bude to mít smysl. Nastavujeme naši podporu tak, aby byla dlouhodobá a stala se součástí pravidelných aktivit železáren směřovaných k lidem v regionu,“ dodal Zvoníček.
