Než žáci zamířili v polovině září do třinecké hutě, čekala je návštěva místní partnerské školy a školení BOZ. Poté kromě válcoven koksovny a druhotných surovin a provozu Výroba železa a oceli navštívili i Slévárny Třinec. Ve volném čase stihli zajít na hokejový zápas, do posilovny a na bazén.

„Místní železárny jsou oproti naší fabrice obrovské. Koksovnu, aglomeraci anebo vysoké pece známe jen z osnov. Naše železárny v Podbrezové, kde máme odbornou praxi, se totiž zaměřují hlavně na výrobu bezešvých ocelových trubek,“ shodli se studenti, kteří byli v Třinci poprvé.

Nejsou ale prvními žáky jejich školy, kteří mohli do TŽ v rámci projektu přijet. „Naši žáci jsou tu v rámci projektu potřetí. Začali jsme v roce 2018 s žáky čtyřletého oboru hutník-operátor. Aktuálně jsem tu se svou třídou hutníků, kteří budou v tomto školním roce končit. Proto jsem rád, že si mohou osvojit své nabyté znalosti v praxi. Nabyté dovednosti a zkušenosti pak zúročí v závěrečných zkouškách,“ přiblížil učitel technických předmětů Juraj Pôbiš, který byl v Třineckých železárnách poněkolikáté.

Třineckou automatizaci výroby zhodnotil jako čím dál více dokonalejší. „Čas strávený ve vaší huti je nesmírným odborným obohacením i pro mě samotného. Kvituji i investice do odprášení. Od doby, kdy jsem byl v Třinci poprvé, je změna k lepšímu opravdu hodně znát,“ dodal Juraj Pôbiš.

Přeshraniční projekt kladně hodnotí i garant Zdeněk Marek ze SOŠ TŽ, který vyzdvihl skvělou spolupráci nejen se slovenským partnerem, ale i zaměstnanci Třineckých železáren.

„Děkuji za skvělou organizaci a čas, který jste žákům věnovali. Z provozů si odnesli opravdu hodně, a to hlavně díky vašim zkušenostem a ochotě je předávat dál,“ uzavřel Zdeněk Marek.