Devadesátníci vzpomínali na práci v železárnách

Setkání s bývalými zaměstnanci v úctyhodném věku devadesát a devadesát pět let uspořádaly tento týden Třinecké železárny. Tradičně jako každý rok se s nimi setkali představitelé současného vedení hutě během dopoledního posezení, na něž nakonec dorazilo patnáct seniorů.

Dámy dostaly od ředitelů hutě květiny.

Sedm žen a osm mužů strávilo v huti mnohdy tři desítky let na válcovnách, ocelárně, vysoké peci, slévárně a dalších provozech. Zhruba stejný čas už nyní tráví v zaslouženém důchodu. „Já jsem nastupoval do železáren zhruba v době, kdy vy jste odcházeli. Od té doby se fabrika velmi změnila a v technologickém rozvoji jsme pokročili hodně dopředu,“ řekl mimo jiné Henryk Huczala, technický ředitel Třineckých železáren, který pamětníky seznámil se současnou podobou firmy a odpovídal na otázky přítomných bývalých zaměstnanců.

Zatímco muže zajímalo, v jakém objemu se daří válcovat kolejnice, a kam je huť dodává nejvíce, ženy vzpomínaly na těžkou práci, kterou v šedesátých letech absolvovaly na válcovnách jako dělnice. Většina z nich dodnes sleduje dění v železárnách a také se zajímají o hokej.

„To víte, že vzpomínám na své roky v práci. Na kolegy vzpomínám hodně rád.“Adolf Prymus, bývalý zaměstnanec hutě

Pětadevadesátiletý Adolf Prymus dokonce pravidelně čte místní tisk, i když už mu zrak tolik neslouží. „Pamatuju si dodnes moje telefonní číslo na provoze, bylo to 13760. V železárnách jsem pracoval od roku 1951 a skončil jsem v roce 1981,“ zavzpomínal bývalý dělník tehdejšího provozu Slévárna šedé litiny. Dokonce vyjmenoval jména svých bývalých nadřízených. „To víte, že vzpomínám na své roky v práci. Na kolegy vzpomínám hodně rád,“ dodal Adolf Prymus, který má dokonce profil na sociálních sítích a běžně s okolím komunikuje prostřednictvím emailu.

Společné posezení přineslo i nečekaná setkání bývalých spolužáků, spolupracovníků i sousedů. „My jsme spolu chodili do školy, tak tady vzpomínáme,“ odvětil Vladislav Szurman, který v huti začínal jako technický úředník a končil jako vedoucí financování. Dnes sleduje i výsledky třineckých hokejistů. Spolu s devadesátiletým Janem Starzykem vyrůstal v nedaleké Bystřici. „Ty roky, co jsme v důchodu jsme se vlastně vůbec neviděli,“ podotkl.

Všichni přítomní pak dostali od vedení hutě drobný dárek, dámy k tomu ještě velkou kytici a všichni si pochutnali na malém občerstvení. Pečlivě naslouchali vyprávění o současném rozvoji Třineckých železáren a sledovali časosběrný dokumentární film o největší loňské investici – rekonstrukci blokovny.

Další zprávy z regionu