Hospodaření ovlivnilo zpomalení ekonomiky a pandemie

Jeden z nejnáročnějších v novodobé historii, takový byl rok 2020 pro třineckou huť. Provázelo jej ekonomické zpomalení, nejistoty na trhu s ocelí, a nakonec zasáhla celosvětová pandemie koronaviru, která znamenala zásadní změnu v organizaci práce a péči o zaměstnance.

Třinecké železárny z ptačí perspektivy. Ilustrační foto: Pavel Zubek

Přesto se firmě podařilo dosáhnout pozitivního výsledku hospodaření ve výši 469 milionů korun. Jde však o nejhorší výsledek za poslední dekádu.

V roce 2020 Třinecké železárny utržily 35,114 miliard korun, což je v meziročním srovnání o 3 miliardy korun méně. Výroba surové oceli dosáhla hodnoty 2,581 milionů tun. Je to o 73 kilotun více než v roce 2019. I přes náročnou situaci firma nemusela během pandemie odstavit žádný z výrobních agregátů.

„Dodržování přísných firemních protiepidemických a bezpečnostních opatření se nám vyplatilo. Škody způsobené omezením výroby a obchodu byly redukovány na minimum. Výroba i prodej tak zůstaly na úrovni předchozích let. To je téměř zázračný výsledek, když si uvědomíme, že v důsledku pandemie poklesla v roce 2020 výroba oceli v EU téměř o 12 procent,“ konstatuje Tomáš Chrenek, předseda dozorčí rady TŽ.

Podíl Třineckých železáren na domácí produkci surové oceli se v roce 2020 zvýšil na 58 %. Nejprodávanějším výrobkem zůstává drát, jehož celkový prodej činil rekordních 1 017 kt. Objem prodeje v sortimentu tyčové a profilové oceli dosáhl 542 kt. Vyšší stupeň finalizace tyčové oceli umožňuje nárůst prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou, které nacházejí využití hlavně v automobilovém a strojírenském průmyslu. Do zemí EU, Kanady, USA a na tuzemský trh směřovalo 226 kt kolejnic a železničního příslušenství.

Z celkového prodeje výrobků Třineckých železáren směřuje 69 procent na export a téměř 31 procent bylo určeno tuzemským odběratelům. Mezi nejdůležitější exportní země patří Německo, Slovensko, Itálie a Polsko.

V roce 2020 třinecká huť proinvestovala 1,420 miliardy korun. K nejvýznamnějším patřila modernizace dvou ohřívačů větru, zušlechťovací linka číslo 2, STAKU linka číslo 2 a rozvoj odloučeného provozu Tažírna oceli ve Starém Městě.

Letos se huť chystá proinvestovat 1,6 miliardy korun. „Plán investic jsme sestavovali s ohledem na současnou situaci na trhu, ekonomické výhledy, a také jsme v něm zohlednili následky pandemie koronaviru,“ uvedl Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren.

Ve druhé polovině srpna začne nejvýznamnější investice letošního roku, rekonstrukce jedné ze dvou vysokých pecí v celkové výši přesahující 600 milionů korun. Třinecké železárny letos také zmodernizují zařízení plynulého odlévání oceli č. 1, kde vymění původní rámy vodících stolic z roku 1989 a transformují licí proudy na možnost odlévání průměru kontislitku 600 mm.

Třinecké železárny v reakci na závazky evropské Zelené dohody připravují integrovaný transformační projekt, který vychází z využívání energie z obnovitelných zdrojů, změny technologie výroby oceli a ekologizace prvovýroby. Huť tak sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. „Zajistíme pokračování tradice hutní výroby na Třinecku pro další generace v moderní ekologické fabrice, v níž stavíme na principech cirkulární ekonomiky a vyrábíme ocel udržitelným způsobem,“ uzavírá generální ředitel hutě.

Další zprávy z regionu