Po návštěvě středních škol v Třinci a Českém Těšíně jsme jej požádali o rozhovor.

Říkáte, že bez digitální transformace se neobejde žádný obor průmyslu. Jsou na to české firmy připraveny?
Připravenost českých firem je v tomto ohledu velice rozdílná. Jsou zde firmy a nutno konstatovat, že i v odvětvích a oborech, u kterých bychom to ani nepředpokládali, které na svojí digitální transformaci už intenzívně pracují, nebo se na ni připravují. Na druhé straně se setkáváme s firmami i doposud velmi úspěšnými, jejichž management ve světle pozitivních hospodářských výsledků minulých let, zatím strategické rozhodnutí o digitální transformaci odkládá a spokojuje se s „digitalizací“ spočívající v omezování papírových dokumentů.

Přednášíte nyní maturantům o Průmyslu 4.0, je nová nastupující generace mladých lidí nachystána do procesu proměny vstoupit? Nebo se naopak v procesu transformace pohybuje tak přirozeně, že naopak nechápe fungování průmyslu současnosti a minulosti?
Generace dnešních studentů středních škol nevidí v současném nástupu digitálních technologií ve všech oblastech života nic neobvyklého a revolučního. Je pro ně zcela přirozené využívat trvale propojené a online komunikující technologie, které jim umožňují multikanálový, případně platformový přístup nejen k informacím, ale i službám a produktům.

Jaké vůbec mají studenti povědomí o průmyslu. Hrnou se do něj nebo je pro ně naopak velkou neznámou?
Zde je nutno konstatovat, že pro některé studenty bylo opravdu překvapením, co se na prvních hodinách semináře Průmysl 4.0 o současném průmyslu dozvídají. Je pravdou, že postupně mizí představy o zaměstnání v průmyslu jako práci ve špinavém a často životu nebezpečném prostředí v montérkách se zamaštěnými koleny. Přesto však nástup aplikované technické kybernetiky a pokročilé průmyslové automatizace do některých průmyslových odvětví je pro některé studenty zatím nepředstavitelný, pro jiné přinejmenším překvapivý. Proto se snažím v semináři soustavně ukazovat příklady dobrých praxí.

Vidíte také rozdíly mezi studenty gymnázií a technicky zaměřených škol? Jaký jste měl dojem ze studentů Střední odborné školy v Třinci?
Kromě genderových rozdílů v jednotlivých školách vidím rozdíly v připravenosti vnímat logiku digitálního prostředí díky rozdílným přístupům při výuce matematiky a fyziky.
Při návštěvě Střední odborné školy v Třinci jsem měl možnost představit koncept Průmysl 4.0 a potom následně mluvit se studenty oboru elektrotechnika, což je moje profese, které jsem se věnoval celý život.
Na této škole byly pro mě velice zajímavé reakce studentů například na uplatnění algoritmů umělé inteligence v průmyslové elektroenergetice. Je pro mě velice potěšitelné, že i mladí budoucí elektrikáři nejen vnímají, ale jsou také připraveni rozvíjet nové technologie v odvětví, které bylo vzhledem k požadované bezpečnosti a provozní spolehlivosti považováno za spíše konzervativní.

Pracovní návyky se s ohledem na nastupující generaci „Z“ zřejmě zásadně změní. Nebude to znamenat pro průmysl v jeho tradičním pojetí zánik?
Průmyslová výroba se určitě zcela zásadně změní a s ní ruku v ruce pracovní návyky. Ty se však postupně, evolučně mění už poslední dvě století. Že v současné době, díky pokročilé průmyslové automatizaci, ztrácí ve větší míře zaměstnanci manuální kontakt s vyráběným a postupně dokončovaným produktem, je pravdou a logickým důsledkem lidského snažení práci zefektivnit a zjednodušit.
Spousta činností se ani v budoucnu bez manuální, perfektně odvedené práce neobejde. Dnes, kdy se postupně stále více zaměstnanců z výrobních firem přesouvá do rozšiřující se oblasti služeb spojených s instalací, provozováním a údržbou průmyslových produktů, je potřeba manuální zručnosti, stejně jako detailní technické znalosti produktu neoddiskutovatelná.

Jak může průmyslu pomoct virtuální realita, která je pro současnou mladou generaci rozhodně atraktivní a využívají ji především pro zábavu…
Virtuální realita je čím dál více využívaná například při tvorbě návodů k použití, servisních manuálů a dalších pomůcek při zapracování zaměstnanců na konkrétní pracovní pozice. Velkou budoucnost má ovšem rozšířená realita, která k doplňuje k reálnému obrazu konkrétního prostředí další digitálně zpracované a zprostředkované informace. A pokud si mladí lidé osvojí využívání virtuální reality pro zábavu a od ní přejdou k využívání při práci, bude to jenom dobře.