Takzvaný těžký beton je vyroben na bázi na bázi vedlejších produktů z hutního podniku. V rámci aplikovaného výzkumu jej vyvinuli v Třineckých železárnách ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB TUO) a výzkumníkem Jiřím Šafratou. Výsledkem několik let trvajícího výzkumu je zapsání užitného vzoru s názvem „Těžká betonová směs“ na Úřadu průmyslového vlastnictví. První prototypy jsou již otestovány ve venkovních podmínkách, čtyři budou sloužit v Třinci a další dvě venkovní prostory VŠB TUO.
„Jejich vhodnými kombinacemi spolu s cementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům, vyráběným z těžkého přírodního kameniva.“Henryk Huczala, technický ředitel TŽ
„Jedná se o vhodnou kombinaci poměru ocelárenské strusky, metalických odprašků, obrusu ze zpracování kovu a metalurgického granulátu z otryskávání železa. Jejich vhodnými kombinacemi spolu s cementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům, vyráběným z těžkého přírodního kameniva,“ upřesňuje technický ředitel Třineckých železáren Henryk Huczala. Jeho hlavní výhodu spatřuje v tom, že je šetrný k životnímu prostředí, jelikož nahradí přírodní materiál. Jde tak o nový typ udržitelného stavebního materiálu.
Těžký beton lze využít například pro výrobu prvků městského mobiliáře, jako jsou lavičky, koše, květináče, stínící konstrukce proti ionizujícímu záření v nemocnicích či laboratořích. Ale také pro výrobu obalů pro ukládání radioaktivního odpadu na speciálních uložištích.
Specifikem třineckého těžkého betonu je jeho objemová hmotnost, která je vyšší než 2600 kg/m3. „Objemová hmotnost běžného betonu na bázi přírodního kameniva se pohybuje v intervalu 2200 až 2400 kg/m3. Její navýšení je možné zajistit použitím těžkého přírodního kameniva či vedlejších produktů hutní výroby,“ vysvětluje Vojtěch Václavík z Katedry environmentálního inženýrství z Hornicko-geologické fakulty VŠB TUO.
„Hlavní výhodou třinecké Těžké betonové směsi je to, že jej umíme připravit v různých objemových hmotnostech dle požadavku zákazníka, a to o objemových hmotnostech až 3800 kg/m3,“ doplňuje technolog hutě Petr Mlčoch, který se na výzkumu podílel několik let.
Tým výzkumníků provedl i sérii několika měření stínících vlastností sudů pro ukládání radioaktivního odpadu. „Náš vyvinutý těžký beton, který slouží jako výplň těchto sudů, má výrazně lepší stínicí vlastnosti, a to až 1,86krát více v porovnání s obyčejným betonem na bázi přírodního kameniva, který se v současné době používá,“ vypočítává další výhody směsi technolog třinecké hutě.
