Leopold Haltof je rád, že pracoviště střídá

Na zásobnících za aglomeracemi Třineckých železáren pracuje Leopold Haltof přes 30 let. Jak říká, za tu dobu poznal veškerá zdejší pracoviště a ovládá jeřáby a další stroje. Při návštěvě Třineckého hutníku seděl Leopold Haltof v kabině vážního vozu.

Leopold Haltof v kabině vážního vozu. Foto: tm

„Zrovna jedu pod jeřáb, který mi na vůz naloží sedmitunový očíslovaný kbelík. Do něj budu ze zásobníků nabírat potřebné materiály pro vsázku vysoké pece. Na monitoru počítače vidím, kolik čeho mám do daného kbelíku nabrat, což je požadavek konkrétní vysoké pece. Do kbelíku se vejde 23 tun materiálu. Samozřejmě netrefím náklad přesně na kilogram, ale pracujeme v určitých tolerancích. Od toho jsou korekce,“ vysvětlil Haltof. Když kbelík naplní, zajede pod jeřáb, který kbelík naloží na vagón. Z něj odebere prázdný a usadí jej na vážní vůz. A tak pořád dokola. „Na voze se kbelík otáčí, aby byl náklad naložen rovnoměrně,“ doplnil Haltof.

Na zásobnících mají k dispozici šest vážních vozů, ale většinou jezdí tři nebo čtyři. Ostatní jsou v záloze nebo v opravě. „Tři vozy stačí. V tomto počtu zvládneme expedovat vagóny pro vysokou pec,“ podotkl Haltof s tím, že vsázka pro jednu vysokou pec čítá osm kbelíků. Když jedou obě, posílají ze zásobníků zhruba co půl hodiny vlakovou soupravu o 16 kbelících. „Je to o souhře strojníků, hlavně když jedeme v určitém omezení při nějakých opravách a podobně,“ vysvětlil.

Musí si hlídat čas
Jak Leopold Haltof říká, tahle práce je o zkušenostech. „Po letech už máte v oku, jak dlouho nechat otevřený zásobník, abyste nabrali co nejpřesněji požadovanou váhu jednotlivých materiálů vsázky. Navíc se každý materiál sype jinou rychlostí, v zimním období může i přimrzat. Proto zásobníky nahříváme,“ pokračoval strojník vozu, podle kterého si na zásobnících musí pořád hlídat hodiny. „Jsme pod časovým tlakem. Když jedou obě vysoké pece, musíme stíhat je zásobovat, aby na nich nedošlo k omezení výroby,“ vysvětlil.

Od doby, kdy před více než 30 lety Leopold Haltof na zásobnících začínal, se mnohé změnilo. Například osvětlení pracoviště. „Pamatuji, že během nočních směn člověk ani pořádně nevěděl, kde s vozem je. Bývalo zde hodně stínů a těžko jsme se orientovali. Teď už to je jiné, lepší,“ vybavil si Haltof, který je rád, že pracoviště na zásobnících střídá. „Je to pestřejší, nemám takový stereotyp. Práce zde mě baví,“ uzavřel.

Další zprávy z regionu