Na výsledku hospodaření se pozitivně odrazil vývoj tržeb, které ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 8,6 miliard na celkovou sumu 43,715 miliard korun.

Přesto loňský vývoj hospodaření poznamenala pokračující pandemie koronaviru, která zásadním způsobem ovlivnila život i podnikání ve všech zemích světa. Dalším negativním jevem byl extrémní růst cen vstupních materiálů a přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu zejména kvůli nedostatku elektronických komponentů.

„To vše vyvrcholilo koncem roku prudkým nárůstem cen energií z titulu strmého růstu ceny emisních povolenek, což byl jedním z impulzů pro nastartování inflace. Ač se nám díky sofistikované obchodní strategii dařilo nepříznivé podmínky eliminovat, hospodaření společnosti to bezesporu poznamenalo,“ shrnul výsledky Tomáš Chrenek, předseda dozorčí rady TŽ.

Mírný pokles výroby oceli zapříčinila 60denní odstávka jedné ze dvou vysokých pecí, kterou firma po více než dvacetiletém nepřetržitém provozu zrekonstruovala. Výpadek výroby surového železa spojený s odstávkou vysoké pece se ve výsledné bilanci promítnul do prodeje polotovarů a dalších výrobků.

Největší podíl na objemu prodeje měl stejně jako v předchozích letech drát, jehož firma prodala 962 kilotun. Bezmála 72 procent směřovalo na zahraniční trhy, nejčastěji do zemí Evropské unie, kde firma dodává drtivou většinu své produkce. Válcovaný a dále finalizovaný drát dosahuje ve skupině firem Třineckých železáren největšího podílu na výrobě a tvoří největší zákaznické a výrobkové portfolio.

Daří se rovněž prodeji v sortimentu tyčové a profilové oceli, který loni dosáhl 536 kilotun, z čehož téměř 63 procent tvořil export. Tyčová a profilová ocel směřuje zejména do výroby pružných dílů používaných v automobilovém průmyslu.

Tradičním vývozním artiklem Třineckých železáren jsou kolejnice a železniční příslušenství. Z jejich celkového objemu prodeje 235 kilotun firma 194 kilotun exportovala do zemí EU, USA, Kanady, Egypta, Izraele a dalších destinací.

Huť loni celkově proinvestovala téměř 1,7 miliardy korun. Kromě opravy a modernizace vysoké pece to byla například investice do rozšíření formátu ∅ 600 mm na všech licích proudech zařízení plynulého odlévání, které zvýšilo podíl prodeje oceli do větrné energetiky.

„V letošním roce plánujeme proinvestovat 1,7 miliardy korun. Pokročíme mimo jiné v projektech, jejichž realizace umožní snížení emisí CO2. Zásadní pro působení na trhu s ocelí budou modernizační akce směřující do zvyšování přidané hodnoty u tyčové oceli, či do automatizace výrobních procesů v segmentu železniční dopravy,“ přibližuje první místopředseda dozorčí rady Ján Moder.

Dodává, že firma je připravena investovat do udržitelné výroby oceli. Nicméně potřebuje zajistit adekvátní podporu zvýšených provozních a investičních nákladů i dostatek ekonomicky dostupné energie.