Energetika Třinec loni místním rybářům poskytla mohutné polyetylénové trubky, které se používají k velkokapacitním podzemním rozvodům pitné vody. Dala tak základy k vybudování umělého ostrova a z odpadu se tak stal znovu využitelný materiál.

Rybáři celou konstrukci plastových trubek obalili geotextilií, na níž nasypali zeminu a zasadili rostliny. Umělý ostrov tak rybám poskytl stín na volné hladině a zabránil tak nežádoucímu prohřívání vody. Stal se také útočištěm pro vodní ptáky a novým zdrojem potravy.

„Přišlo nám přirozené se takového projektu účastnit, je to krásná ukázka cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Vznikla díky tomu nevšední symbióza mezi hutním podnikem, rybáři a vodou. Huť totiž Těrlickou přehradu využívá jako záložní zdroj pro chlazení hutních agregátů.“Petr Matuszek, ředitel Energetiky Třinec

„Kořenový systém prorostl až pod vodní hladinu, kde vytvořil přirozené prostředí pro vodní hmyz. Ten se následně stával potravou pro drobné rybky. Důležitou funkcí ostrova byla i ochrana před slunečním zářením. V jeho stínu se shromažďovaly vysazené ryby. To prospělo jejich růstu a pomohlo snížit úmrtnost,“ bilancuje Libor Kocinec z odboru čistoty vod a životního prostředí Územního výboru Českého rybářského svazu Ostrava. Rostliny zároveň přijímají z rybníku fosforečnany a dusičnany uvolněné ze splaveného bahna z okolních polí a tím pomáhají v boji proti sinicím.

„Ostrov však pomohl chránit druhy proti predátorům, kteří kolem areálu rybniční soustavy ve Stříteži žijí. Ostrov je ideálním místem pro bezpečné zahnízdění. Letos jsme se však stali svědky nevšední události. Přes léto zde nocovala rodinka divokých hus, které jsme zde viděli vůbec poprvé,“ ohromilo rybáře Libora Kocince. S rybáři pak s napětím očekávali výsledky výlovů s ohledem na očekávaný přínos v přírůstku počtu candátů. Dravá ryba totiž pomáhá s udržováním rovnováhy v přehradách a rybnících.

„Vylovili jsme téměř dva tisíce kusů této ušlechtilé ryby. Jednu tisícovku jsme odvezli a vysadili do Těrlické přehrady. Přehrady stárnou, zanášejí se bahnem, což přispívá k rozmnožování plotic, perlínů a cejnů. Jejich enormní počty pak zhoršují kvalitu vody. Candáti se naopak plevelnou rybou živí,“ vysvětluje rybář. Snížením jejich počtu pak pomáhají zvyšovat kvalitu vody.

„Přišlo nám přirozené se takového projektu účastnit, je to krásná ukázka cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Vznikla díky tomu nevšední symbióza mezi hutním podnikem, rybáři a vodou. Huť totiž Těrlickou přehradu využívá jako záložní zdroj pro chlazení hutních agregátů,“ uzavírá ředitel Energetiky Třinec Petr Matuszek.