„Únik zavinila závada“

Složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v úterý pozdě večer v Třinci. Technická závada na plynojemu způsobila únik vysokopecního plynu. Událost zaznamenala čidla, což znamenalo okamžitou aktivaci havarijního systému a spuštění varování obyvatel.

Plyn unikal z plynojemu (vpravo) kvůli technické závadě. Foto: Pavel Zubek

Energetika Třinec plynojem odstavila, hasiči prostor monitorovali. Po necelých dvou hodinách se život ve městě vrátil do normálu.

Přesný popis a okolnosti nehody přinášíme v následujícím rozhovoru s Petrem Matuszkem, ředitelem Energetiky Třinec, dceřiné společnosti Třineckých železáren, která na území města provozuje dva plynojemy.

Co se tedy přesně v úterý večer stalo? Znáte již příčiny závady?
Zjistili jsme, že příčinou události nebylo narušení pláště plynojemu, jak se původně předpokládalo. Hlavním viníkem je porucha měření výšky horní části plynojemu.

Znamená to, že žádný plyn neunikl, ale pouze se pokazila čidla?
Plyn skutečně unikl. Naštěstí v takovém množství, že jeho koncentrace nebyly nebezpečné a rychle se rozptýlil.

Nicméně technická závada na měření uvedla řídicí systémy v omyl. Zjednodušeně řečeno, systémy dostaly od signalizace informaci, že pohyblivá část plynojemu je v určité pozici, kdy je potřeba plyn doplnit.

Kvůli tomu došlo k naplnění plynojemu nad 100 % kapacity, zvon se zvedl a plyn unikl přes vodní uzávěr, který se nachází ve spodní části plynojemu.

V té chvíli jsme již zastavili přívod plynu z vysokých pecí do plynojemu, uzavřeli i dodávky na válcovny a stabilizovali tím pozici zvonu tak, aby plyn už neunikal. To bylo zhruba o půl desáté večer.

Co se dělo pak?
Jelikož únik okamžitě zaznamenala čidla, spustil se havarijní plán, jímž se při jakékoli závadě, nehodě či nestandardním stavu musíme řídit. Náš dispečink okamžitě informoval dispečink hasičů, železáren i složek integrovaného záchranného systému (IZS) a rozjela se mašinerie havarijního chemického poplachu se vším, co k tomu patří.

Čili varování obyvatelstva, uzavření oblasti a podobně…
Ano, hasiči proto spustili sirény se zvukem „chemický poplach“, což znamená zavřít okna, nevětrat, nevycházet ven, dokud není situace stabilní. V té chvíli jsme nikdo ještě neměli informace, kolik plynu přesně uniklo, jakým směrem se ubírá, kde může představovat ohrožení. Svolali jsme ihned havarijní komisi a začali pracovat.

Hasiči pak postupují podle takzvané havarijní karty zpracované na tento typ události. Havarijní karta je součástí vnějšího havarijního plánu, zpracovává ho hasičský záchranný sbor kraje. Popisuje jednotlivé činnosti všech zapojených subjektů, od provozovatele až po jednotlivé složky integrovaného záchranného systému.

Ve spolupráci s Policií ČR a Městskou policií Třinec bylo uzavřeno okolí plynojemu v okruhu o průměru přibližně dva kilometry. Operační středisko zároveň podle postupů v havarijní kartě informovalo jak představitele města, tak pověřené osoby z přilehlých obchodů či sportovních zařízení. Na železniční trati byla zastavena doprava.

Naměřili hasiči plyn v okolí?
Díkybohu nikoliv. A to v průběhu celého zásahu. Nebyly ani v zóně ohrožení, ani v dalších vytipovaných lokalitách naměřeny nebezpečné koncentrace plynu, lidem nehrozilo nebezpečí. Okolo dvaadvacáté hodiny byl únik plynu zastaven.

Zasahující hasiči prováděli ještě další hodinu monitoring ovzduší v oblasti, do průzkumu se zapojilo několik samostatných skupin s detektory. Sirény informující o ukončení chemické havárie zazněly krátce před půl jedenáctou.

Přesto ještě podnikoví hasiči TŽ a naši zaměstnanci pokračovali v monitoringu a v pravidelných časových intervalech hlásili hodnoty na krajské velení hasičů až do rána.

Vysokopecní plyn je nebezpečný čím?
Hutní plyny vznikají jako vedlejší produkt v hutním průmyslu a využívají se v něm zpětně jako palivo. Jde o bezbarvé směsi plynů s obsahem oxidu uhelnatého jako toxické složky, právě proto je jeho únik nebezpečný pro obyvatele. Hořlavé složky v plynech mohou tvořit při určitých koncentracích se vzduchem výbušné směsi.

Co znamenal ten modrý oheň na některých komínech v areálu železáren?
Jde právě o spalování přebytečného plynu na takzvaných flérách, kdy je výroba plynu z vysokých pecí vyšší než spotřeba. K tomuto kroku se přistupuje také ve chvíli, kdy plynojem není v provozu.

Plynojem už zase funguje? Závadu na signalizaci jste odstranili?
Přijali jsme nad rámec standardních postupů další opatření a plynojem jsme ve středu večer uvedli znovu do provozu.

Na sociálních sítích se objevila informace, že k úniku došlo z loni opraveného plynojemu, je to pravda?
V žádném případě. Tento plynojem pro jímání a využití plynu z kyslíkové konvertorové ocelárny prošel zásadní modernizací. Loni se rekonstruoval zvon plynojemu konvertorového plynu. Nyní se jednalo o poruchu na plynojemu vysokopecního plynu. Příští rok na jaře bez ohledu na tuto událost máme v plánu provést revizi plynojemu vysokopecního plynu. Je to ten větší vedle opraveného.

Jeho kapacita je 100 000 metrů krychlových plynu a jímá plyn, který vzniká při výrobě surového železa. Využívá se pak mimo jiné jako palivo v pecích pro předehřev materiálu na válcovnách a na kotlích pro výrobu vysokotlaké páry.

Další zprávy z regionu