Na investici se ještě před spuštěním včera dopoledne přijeli podívat obchodní partneři firmy, kteří přijali pozvání na oslavy 70. výročí firmy (1948 – 2018).
„Modernizací reagujeme na zvýšené technické požadavky zákazníků a rostoucí poptávku po našich produktech.“Karel Rojko, ředitel VÚHŽ
Dceřiná společnost Třineckých železáren postupně od letošního ledna zprovozňuje jednotlivé technologické uzly a přebírá je do zkušebního provozu. Investice navýší kapacitu samotné válcovny o 50 %. „Modernizací reagujeme na zvýšené technické požadavky zákazníků a rostoucí poptávku po našich produktech. V současnosti dodáváme speciální válcované profily z velké části zákazníkům z automobilového průmyslu, kde se jedná zejména o profily pro výrobu dveřních závěsů. Velká část nové produkce však bude směřovat také do strojírenského a stavebního průmyslu,“ říká ředitel VÚHŽ Karel Rojko.
Modernizovaná válcovna je vybavena recirkulací průmyslových vod a separací okují, čímž se významně snížily dopady na životní prostředí. Zaměstnanci uvítají manipulátory ke stávající válcovací stolici, které zvýší bezpečnost práce a zlepší pracovní podmínky. „Nejvýznamnější součástí investice jsou tři – nová posuvná hotovní válcovací stolice včetně valníků, zařízení pro rychlou výměnu válců a zařízení pro dělení válcovaných profilů na obchodní délky,“ doplnil ředitel.
Společnost VÚHŽ se zaměřuje na automatizaci ocelářských procesů, výrobu speciálních válcovaných profilů, odstředivě litých odlitků a malosériových zařízení pro slévárenské a ocelárenské provozy, obrábění kovů a povlakování. Má také vlastní akreditované laboratoře a zkušebny. Společnost dnes vyváží více než šedesát procent své produkce a výrobky směřují například do Rakouska, Německa, Itálie, Belgie, Slovenska, Indie, Číny nebo USA.
Historie společnosti /1948 – 2018
Společnost VÚHŽ a.s. ve své novodobé podobě vznikla v roce 1992 kupónovou privatizací ze státního podniku Výzkumný ústav hutnictví železa, původně založeného l. dubna 1948 tehdejším generálním ředitelstvím československých hutí pod názvem Ocelářský výzkumný ústav se sídlem v Praze.
Z důvodu lepší dostupnosti pro všechny hutní podniky v tehdejším Československu bylo postupem času rozhodnuto o přemístění do Dobré u Frýdku-Místku a v roce 1966 započala výstavba 10podlažní budovy se čtyřmi rozsáhlými poloprovozními halami. Po dokončení výstavby v roce 1972 Výzkumný ústav hutnictví železa přesídlil do nově vybudovaného areálu v Dobré u Frýdku-Místku, který byl koncipován jako resortní výzkumné a vývojové pracoviště hutí, vybavené potřebnými laboratořemi, dílnami a hutními poloprovozy. Kromě toho zde bylo vybudováno také pracoviště pro vývoj a výrobu prototypových zařízení pro hutní průmysl, automatizaci a měření v hutích a výrobu malosériové měřící a automatizační techniky.
VÚHŽ se postupně stal uznávaným jako výzkumná základna hutnictví nejenom v rámci tehdy Československé republiky, ale i v zahraničí.
Krátce po sametové revoluci vznikla celorepubliková potřeba restrukturalizace a privatizace hutnictví. Tím se značně snížila poptávka po „čisté“ výzkumné činnosti. VÚHŽ tedy musel hledat na trhu své nové uplatnění.
A tak v roce 1992 vznikla akciová společnost, kterou vlastnila skupina podnikavých výzkumníků z bývalého Výzkumného ústavu hutnictví železa. Ti směřovali restrukturalizovanou společnost do výroby a služeb, které byly díky výzkumu a vývoji dopracovány do takové podoby, že byly nejenom životaschopné na celorepublikovém trhu, ale i jedinečné v celosvětovém měřítku.
„Laboratorní“ provozy se postupem času staly plnohodnotnými výrobními provozy a počet zaměstnanců se zredukoval na méně než polovinu. Od roku 2007 je VÚHŽ stoprocentní dceřinou společností Třineckých železáren.
