„Běhal jsem od olympiády 2002 až do konce kariéry“

Věrným účastníkem charitativního běhu ve Smilovicích je bývalý český skokan na lyžích Jan Mazoch. Vnuk legendárního skokana na lyžích a olympijského vítěze Jiřího Rašky si v sobotu našel čas i na krátký rozhovor pro Třinecký hutník.

Jan Mazoch v prostoru startu a cíle. Foto: tm

Jak jste se dostal ke spolupráci s nadačním fondem Smilovice pomáhají?
Už sedm let bydlím v Ropici, v místní části Za lesem, a do Smilovic to mám nějaké dva kilometry. O plánované akci mi řekl jeden kamarád, také bývalý skokan na lyžích, který se zná dobře se smilovickým starostou. A právě přes něho jsem se k tomu dostal. Když jsem zastupoval Sportovní club Jedličkova ústavu, pořádali jsme akce na podporu lidí s handicapem. A Smilovičtí se na mě, když před třemi lety s charitativními běhy začínali, obrátili pro radu. Od prvního ročníku jsem součástí tohoto projektu a moc mě těší, že jsem byl osloven a přizván ke spolupráci. Zkušenosti, které jsem tenkrát získal, tady mohu uplatnit a dělám to rád.

Jaké máte při akci úkoly?
Já mám na starosti podklady pro moderátora a věci kolem toho. Jsem jeho pravou rukou a předávám mu aktuální informace, aby byli jeho prostřednictvím návštěvníci co nejlépe informováni.

První ročník ve Smilovicích jste běžel…
Běžel jsem i s manželkou. Ovšem ne 12 kilometrů, ale kratší trasu. Když mě ale manželka porazila, rozhodl jsem se, že běhat už na této akci nebudu. Raději se zapojím efektivněji a budu přínosem.

Jste bývalý vrcholový sportovec, pro kterého bylo běhání běžné…
Já jsem běhal, protože jsem již jako skokan na lyžích měl problémy s nadváhou. Musel jsem ji snižovat. Od olympiády v roce 2002, tehdy mi bylo 16 let, až do konce kariéry, jsem běhal hodinu před snídaní. Poté následovala tréninková fáze, po obědě druhá, pak nějaké regenerace a masáže. Nakonec jsem si ještě před spaním dal hodinku běhu. Ale já neběhal moc rychle. Když vedle mě šel rychlou chůzi člověk, byli jsme na tom stejně. Ale já musel shazovat tuky, abych byl co nejlehčí a běh k tomu byl nejideálnější. A navíc si u běhu člověk vždy vyčistí hlavu a pohled na svět se úplně změní.

Sportujete ještě?
Po konci kariéry jsem na sport nezanevřel, ale spíše se ze mě stal amatérský zahradník a vůbec domácí kutil. Kolem domu se snažím dělat vše sám. Tímto způsobem teď nejraději trávím svůj volný čas a také si tím i čistím hlavu.

Další zprávy z regionu