Bystřický bazén je pořád v pohotovosti

Specifický rok má za sebou bazén v Bystřici. Jak řekl zastupitelům místostarosta Marcel Čmiel, v loňském roce se v něm kvůli pandemii téměř nekoupalo. Zároveň proběhla plánována rekonstrukce a zařízení bylo udržováno v pohotovosti, aby v případě zrušení vládního nařízení mohlo sloužit svému účelu. Tak je tomu dosud.

Bystřický bazén prošel v loňském roce opravou. Ilustrační foto: tm

„Vláda nechala provozovatele bazénů doslova na holičkách. Nikdo nevěděl, co bude, a spousta soukromých provozovatelů to odnesla krachem,“ řekl bystřický místostarosta, podle kterého byla nejhorší nejistota. „Když bazén vypustíte, trvá nějakých 8 až 12 dnů, než může znovu fungovat, nemluvě o dalších souvislostech. Kvůli nové situaci, nekoncepčním nařízením se spoustou nejasností jsme nemohli rozhodnout, zda vodu vypustit, nebo udržovat, abychom byli připraveni na pohotové otevření,“ vysvětlil Čmiel s tím, že vloni byl bazén otevřen do 12. března. Kvůli pandemii byl do léta zavřený, pak v Bystřici proběhla plánovaná tříměsíční rekonstrukce. V říjnu otevřeli na 18 dnů a pak ještě v prosinci. Od té doby nic.

Vodu z bazénu v Bystřici nechtěli vypouštět ani kvůli Severomoravským vodovodům a kanalizacím. „Vypouštění znamená nápor na chod čistírny odpadních vod, napouštění zase na spotřebu vody v okolí, na což společnost Severomoravské vodovody a kanalizace reaguje posílením, aby pokryla naši spotřebu a jinde to nebylo znát,“ vysvětlil místostarosta. Vypuštění bystřického bazénu trvá do dvou dnů. Naopak napuštění minimálně čtyři dny a poté se voda v bazénu ještě několik dní ohřívá. V dané chvíli při napuštěné vodě jsou v Bystřici schopni zprovoznit bazén do pěti dnů.

Konkrétně je podle místostarosty v napuštěném bazénu snížena teplota vody na 15 °C, aby nespotřebovávali teplo. V omezeném provozu je klimatizace, aby se vlhkem neničilo zařízení haly. „Podle potřeby přidáváme chlor a vodu cirkulujeme v pravidelných intervalech přes filtry. Údržba je poměrně náročná, měsíčně nás přijde na nějakých 30 až 40 tisíc korun,“ vysvětlil Čmiel, podle kterého jsou při běžném provozu náklady mnohonásobně vyšší.

Více se dočtete v aktuálním vydání Třineckého hutníku.

Další zprávy z regionu