Podle slov mykologa Jiřího Kociána z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku rostly letos hřiby v našich lesích jen krátce v červnu a červenci. „Pak bylo velmi teplé a suché léto. Nyní sice napršelo, ale zase až příliš, takže zatím je to stále bída. To se ale může změnit a možná se sezony dočkáme,“ doufá Jiří Kocián.
Díky tomu, že se houbám zatím moc nedaří, je i mezi houbaři méně otrav. „Letos se vyskytla třeba otrava muchomůrkou tygrovanou v jižních Čechách. U nás nevím o žádné, s výjimkou jednoho houbaře, kterému způsobil problémy nedostatečně tepelně upravený hřib koloděj“ podotkl.
Nebezpečné záměny
Lékaři na JIPce interního oddělení v Nemocnice Třinec letos neregistrovali žádného otráveného houbaře. „Otrava houbami může být rozdělována dle typu požité houby na otravu pravou, ta nastává při požití jedovaté houby, nebo na otravu nepravou. Sem patří požití houby špatně uskladněné, druhotně změněné, tedy kontaminované, nebo nedostatečně upravené. Otrava také může vzniknout při záměrném požití nebo náhodnou konzumací jídla kontaminovaného nejedlými nebo toxickými houbami,“ popsal zástupce primáře interního oddělení Daniel Rajca.
Podle slov Jiřího Kociána si v lesích lidé mohou nejčastěji plést jedlou a chutnou muchomůrku růžovku s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. „Hlavními rozlišovacími znaky jsou růžové odstíny různých částí plodnic a rýhovaný prsten u muchomůrky růžovky. Muchomůrka tygrovaná růžové odstíny postrádá a má prsten hladký. Splést si lze také smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou s některými holubinkami. Muchomůrka má na třeni prsten a pochvu, tzv. kalich smrti. To platí i pro vzácnou, obdobně jedovatou muchomůrku jízlivou, kterou lze zaměnit se žampiony neboli pečárkami,“ upozornil mykolog.
Otravy jsou různé
Příznaky otravy houbami mohou být velmi pestré, tíže otravy taktéž různého stupně. Projevy jsou různé v závislosti na druhu požité houby, jejím množství, okolnostech sběru a někdy i způsobu uskladnění. „U nepravých otrav většinou vidíme zvracení, bolesti břicha, průjmy. U pravých otrav jsou příznaky dané mechanismem účinku toxinu,“ pokračoval Daniel Rajca.
Upřesnil, že pro muchomůrku zelenou je typické selhání jater, přičemž obtíže se mohou objevit až s několikahodinovou prodlevou. „Nejdříve se projevuje zažívacími obtížemi a až následně selháním jater. Jiné jedovaté houby mohou vyvolávat změny neurologické, jako je slzení, slinění, suchost kůže, podrážděnost, euforie, excitace deprese, halucinace, ale i kóma. Toto vše způsobuje například muchomůrka tygrovaná a červená,“ vysvětlil Daniel Rajca.
V případě otravy doporučuje jako první pomoc vypít vlažnou vodu, vyvolat zvracení, polknout větší množství živočišného uhlí a nechat se vyšetřit u lékaře. „Důležité je zajistit zbytky hub, a to i ze zbytků jídla či zvratek k dalšímu vyšetření,“ zdůraznil.
Krom otrav číhá na houbaře další nebezpečí. Lesy jsou stále hodně podmáčené, a tak hrozí pády stromů i sesuvy půdy. Na webu Lesů ČR jsou vyznačena místa, kam je v současné době vstup zakázán.
Dalším nebezpečím je sběr nekvalitních hub. „Začnou se objevovat mrazíky, které mohou hříbky znehodnotit. Plodnice, které jsou evidentně ve špatné kondici, jsou měkké, rozmočené, přestárlé či napadené plísněmi, by se už rozhodně sbírat neměly,“ doporučil mykolog..
