Co vás do rumunského Banátu zavedlo?

Vystudoval jsem učitelství českého jazyka v Brně. Po studiích jsme s partnerkou přemýšleli co dál. Potřebovali jsme práci, ale v Brně nás nic nedrželo, neměli jsme podnájem, žádné zázemí. Cestování jsme si během studií příliš neužili. Kluci, kteří v Eibenthalu v Banátu pořádají festival a další akce, hledali učitele. Narazil jsem na jejich inzerát s pracovní nabídkou, nejdříve jsme se setkali u nás a pak nás na pár dnů pozvali do Banátu. S manželkou jsme si řekli, že je to zajímavá příležitost, uspěl jsem ve výběrovém řízení a poté jsme vyrazili do Rumunska.

Jak funguje vaše základní škola v Eibenthalu, která má 17 žáků a sedm učitelů?

Moji kolegové vyučují ostatní předměty standardně v rumunštině. Já vyučuji češtinu, která je v českých vesnicích v Banátu povinná, s přesahem do jiných předmětů. Českých vesnic v Banátu je šest, školy fungují ve třech. Já učím v Eibenthálu, kolegyně ve Svaté Heleně a na Gerníku.

Čemu se věnujete v rámci mimoškolní činnosti a komunitního života?

Hraji na kytaru, na baskytaru, a také perkusní nástroje. Bubnování se u nás ujalo nejvíce, protože k lidové hudbě patří. Snažíme se nabídnout dětem co možná nejširší spektrum volnočasových aktivit, ať už jde o sport, či cizí jazyky. Vedeme také folklorní kroužek, chodíme s dětmi na procházky, objevujeme přírodu, učíme je o ekologii, vysvětlujeme jim, jak poskytnou první pomoc. Mimoto se podílíme na tvorbě časopisu.