Změna v přístupu církve nastala na začátku července, kdy místní farnost převzal nový farář Pavel Cieslar. Nahradil tímto Kazimierze Płachtu. „Jsem přesvědčený o tom, že krásný gutský kostelík by tady měl být pro všechny lidi. A protože máme v diecézi krásnou aktivitu, která se jmenuje Otevřené chrámy, moc rád bych do ní začlenil i tento kostelík,“ řekl duchovní.
Primátorka Třince Věra Palkovská se už dříve pozastavovala nad tím, že je kostelík uzavřen pro širokou veřejnost. „Častokrát jsem tam chtěla vzít nějakou významnou návštěvu, ale s bývalým panem farářem se nešlo domluvit. To se nyní mění a jsem za to neskutečně ráda,“ řekla primátorka.
Minulý týden ve čtvrtek se sešla se zástupci města, farnosti, ale i s hasiči před kostelíkem, aby si připomenula nejen hrůzný požár, ale i následnou vlnu solidarity a vznik repliky kostela. A hned dostala i důkaz o změně přístupu farnosti ke kostelíku. Pavel Cieslar jí totiž předal klíče i bezpečnostní čip ke kostelu se slovy, že by ho měl primátor Třince rozhodně mít.
Žhář na svobodě
Kostelík v Gutech podpálili tři mladíci v noci na 2. srpna v roce 2017. Nejmladší v době skutku ještě neměl 18 let a soud ho poslal do vězení na tři a půl roku. Po návratu z výkonu trestu se začal připravovat na maturitu, ale v den jejího konání zemřel. Důvodem mělo být selhání srdce. Další viník, který celou akci vymyslel a soud mu vyměřil devítiletý trest, je stále ve vězení. Poslední ze žhářů, jenž měl „pouze“ roli řidiče, se nyní dostal na svobodu. „Jakub Hurník byl letos 13. června z výkonu trestu podmíněně propuštěn na zkušební dobu, která potrvá pět let. Je pod dohledem probační a mediační služby,“ potvrdil novinářům mluvčí ostravského krajského soudu Igor Krajdl. Hurník byl odsouzen na osm let.
Dnes by neshořel
Na osudnou noc dodnes vzpomíná velitel místních hasičů Bohdan Sikora. „Pamatuji si, že když jsem dostal v noci hlášení, že v Gutech hoří, vyběhl jsem ven a spatřil výraznou záři. Bydlím totiž asi jen dva kilometry daleko. Už v té chvíli mi bylo jasné, že kostelík nezachráníme,“ zavzpomínal. Měl pravdu, hasiči neměli šanci památce ze 16. století pomoci. Ohni napomáhalo nejen horké počasí, ale i fakt, že tamní toky byly téměř vyschlé, a hasiči museli pro vodu jinam. „Ti kluci navíc rozdělali oheň vzadu za kostelem, aby byly plameny skryté co možná nejdéle a aby shořel pokud možno celý,“ poukázal Bohdan Sikora.
Pokračoval, že při dnešním protipožárním zabezpečení by událost dopadla úplně jinak. „Jednotka by dostala informaci o požáru hned. Dojezd z Třince je dejme tomu osm minut. Myslím si, že by sice část kostela ohořela, ale určitě by nespadl a nám by se ho podařilo zachránit,“ pokračoval Bohdan Sikora.
Jak také řekl, když před sedmi lety přijeli hasiči na místo, byl kostelík celý v plamenech. Jejich úkolem bylo samozřejmě hasit, ale především zabránit dalšímu šíření požáru. Nakonec se jim chlazením podařilo zachránit aspoň kříž a část branky. Obojí stojí na místě dodnes.
