Světové mistrovství se uskutečnilo na konci července. Mnoho nescházelo a Písečná byla bez šampiona. „Vloni jsem měl po úraze sešroubovanou nohu. A nakonec jsem byl přesně po roce na šampionátu. Přitom trénovat jsem začal až v dubnu a v květnu vyrazil na Ostravskou věž, což jsou podle mě nejtěžší závody v Evropě. Pak už to šlo tak nějak samo a jel jsem do Holandska,“ svěřil se 38letý Hanzel, který je hasičem 17 let.
Jak sám říká, šampionát v Holandsku byl setkáním nejlepších světových hasičů a policistů. Závodilo se v řadě disciplín. „Trochu mi to připomínalo olympijské hry. Nominaci na šampionát jsem dostal díky svým výsledkům. Závodil jsem v disciplíně TFA, u nás je podobná soutěž nazvaná Beskydský železný hasič. Vzhledem ke svému věku jsem byl zařazen do kategorie nad 35 let,“ pokračoval Jaroslav Hanzel. Ale že věk nehraje žádnou roli, dokázal celému světu. Vyhrál jako jednotlivec v kategorii nad 35 let, a to s nejlepším celkovým časem napříč věkovými kategoriemi. Druhou zlatou medaili získal jako člen českého družstva v kategorii štafet, kdy o šířku hadice naši reprezentanti předběhli štafetu Brazílie.
Zajímavostí je, že disciplíny, v nichž hasiči v Holandsku závodili, jsou vstupními testy pro zařazení mezi tamní profesionální hasiče. Ale pozor – stejné testy mají i ženy. „Pro vstup mezi profesionální hasiče platí bez pardonu stejná pravidla pro obě pohlaví. Kdo testy nezvládne, nemá nárok. A můžu říct, že hasiček je v Holandsku poměrně hodně a po fyzické stránce jsou na tom velmi dobře,“ dodává zajímavost hasič.
Soutěže jej velmi baví. Svou kondičku ladí i v práci, kde si vybudoval překážky. „Provozuji kruhové tréninky, dle potřeby a podle závodu, na který se chystám, trénink uzpůsobím,“ vysvětlil Hanzel, podle něhož je tento sport zejména o nastavení v hlavě. „Je tam řada technických věcí. Když vám lidé fandí, musíte se uklidnit a být precizní, ať vše zvládnete. Důležitý je trénink a zkušenosti, což získáte jen na závodech. Proto jezdívám i spoustu místních závodů. Pořadatelé sice nejásají, protože často vyhraji (smích). Ale já to tak neberu, chci být příkladem a vzorem pro ostatní mládež, navíc já už jsem v kategorii 35 let plus, kde je nás jen pár,“ pokračoval Hanzel.
A další specifika jeho přípravy? „Rád trénuju v horku. Zvyknu si na něj a pak, když se na závody ochladí, je mi příjemně. Jinak v jídle se neomezuji, jím, na co mám chuť, ale nepřejídám se. Dostávám do těla vitaminy, aby šlachy a svaly fungovaly, jak mají, protože s potem odchází hodně vitaminů. Výživa je proto pro sportovce samozřejmostí,“ zdůraznil Hanzel.
Po úspěšném šampionátu na něj doma čekalo překvapení. „Aniž bych co tušil, moje manželka společně se sousedy nachystala na zahradě oslavu. Nechybělo občerstvení, vlaječky, ozdoby. Sešlo se hodně sousedů, což bylo velmi milé,“ prozradil hasič s úsměvem.
