„Dělat hrobníka není jednoduché, naopak fyzicky náročné. Pokud to jde strojově, kopu malým bagrem, ale ne všude se s ním dostanu. Pak nezbývá než si plivnout do dlaní a kopat ručně,“ nastínil Jakubík. Než se pustí do kopání, musí si mnohdy poradit s odstraněním žulových desek, které místo posledního odpočinku zakrývají. „Pro příklad jedna pěticentimetrová žulová deska o rozměrech 220 centimetrů na jeden metr váží 250 kilogramů. Proto spolupracuji i s kamenickou firmou,“ řekl hrobník.
Při práci musí ochránit i okolní hroby, proto používá bedny na hlínu. Na cizí hroby se totiž nesmí nic odkládat, i když někdy není zbytí. Například v nejstarší části bystřického hřbitova nejsou mezi hroby žádné uličky. „Dřevěné bedny podkládám hranoly. Mám i speciální bednu na nožkách s železnou konstrukcí, která je k tomuto účelu. Ale váží 600 kilogramů,“ rozvádí Jakubík.
Pří výkopu se díry šalují, aby hlína nepadala dovnitř. „Výhodou je jíl, který sice nespadne, ale zase se lepí na lopatu. Problémem je sypký materiál, kde šalování nepomůže a musíme improvizovat,“ vypočetl hrobník, který má na starost hroby v Bystřici, Vendryni a Košařiskách.
„Ideální počasí na kopání je jaro nebo podzim, kdy jsou příjemné venkovní teploty – není horko ani zima. Když prší, mám veliký party stan, pod kterým se dá dělat,“ vysvětlil Jakubík, podle kterého k vybavení hrobníka patří i sbíječka. A to při mrazech, nebo i v hrobě. Pokud kameníci špatně vylijí základy, tak se přes beton lopatou ani bagrem nikdo nedostane.
Práce v zimě má svá specifika, proto má na zimní období i o něco dražší ceník. „Když před lety byla dlouhá mrazivá zima, hlína byla zmrzlá do půl metru. To raději ať je sníh, který odhrneme. Ale na sněhu zase kloužeme po žulových deskách. Proto je zakrýváme koberci, a to nejen kvůli nám. Hlavně ti, kteří nesou rakev, nesmí uklouznout. Musíme vždy počítat s tím, že k hrobu se musí dostat nejen rakev, ale i smuteční hosté,“ vyprávěl.
Aby hrob během obřadu vypadal důstojně, bedny s hlínou se zakryjí koberci, v případě potřeby i přístupové cesty. Rovněž se do hrobu spustí plachty, aby nebyla vidět hlína. „Místo musí na danou chvíli vypadat důstojně. Proto spolupracuji s technickými službami jednotlivých obcí, a když je nějaký problém, dopředu ho operativně řešíme,“ dodal Jakubík. Po obřadu se hrob zasype a uklidí se v jeho okolí. Šest týdnu se hlína nechá na hrobě sednout a přebytečná putuje na skládku.
Celý článek naleznete v aktuálním vydání Třineckého hutníku.
