Problém se jmelím je více než akutní. Odborníci dokonce na Třinecku hovoří o kalamitě. Proto město spojilo síly s Třineckými železárnami a rozhodlo se postupovat v boji proti jmelí společně. Vůli spolupracovat potvrdily obě strany memorandem, které schválili v úterý 18. února na svém zasedání třinečtí zastupitelé.
„Stromy hrají ve městech důležitou roli pro zdraví a celkovou kvalitu života. Plní nejen estetickou funkci, ale zvláště v době, kdy bojujeme se suchem, zadržují vláhu v území a zachycují prach, který se nám jinak může dostat do plic. Proto chceme podniknout všechny možné kroky k jejich ochraně před jmelím. Vzhledem k tomu, že část pozemků ve veřejné zeleni patří Třineckým železárnám, dohodli jsme se s hutí na spolupráci,“ vysvětlila primátorka Věra Palkovská.
Jmelí je poloparazitická rostlina. Z hostitelského stromu získává přednostně vodu a v ní rozpuštěné živiny a výrazně zkracuje jeho životnost. „Kdysi jsem měla jmelí moc ráda, ale když jsem zjistila, kolik nás bude stát jeho odstranění, změnila jsem k němu radikálně svůj vztah. Naštěstí existují různé dotační tituly, takže se na jeho odstranění pokusíme získat peníze, abychom nezatěžovali náš rozpočet,“ obrátila se na zastupitele minulý týden primátorka.
V Třinci se doposud jmelí odstraňovalo každoročně v rámci arboristických prací. Nyní je plán následující. Magistrát si nejprve zpracuje projektovou dokumentaci a zjistí, jak nejúčinněji lze stromy ošetřit. Pak se do boje pustí radikálněji než doposud. Nejpoužívanějším způsobem likvidace parazitní rostliny je její mechanické odstraňování. „Jedná se však pouze o dočasné řešení, protože se jmelí na ošetřených stromech objeví ve velmi krátkém časovém úseku znovu. Tato metoda je vhodná hlavně pro málo napadené stromy a pro případy, kde jmelí roste pouze na menších větvích,“ upozornila Halina Lisztwan z odboru životního prostředí a zemědělství třinecké radnice.
Se jmelím dlouhodobě svádějí boj také v sousedním Českém Těšíně. Napadené stromy ošetřují mechanicky i chemicky. „Seřezávaní jmelí z hrubých větví, které je oslabuje, je bohužel nejméně účinná metoda. Ve větvích stromů zůstávají příchytné kořeny a jmelí roste znova,“ vysvětlil Daniel Křenek z oddělení životního prostředí českotěšínské radnice.
Více si můžete přečíst v dnešním Třineckém hutníku.
