Vystavené předměty ale nejsou skutečné, jsou vyrobeny z keramiky. „Rebeku Rácz a její tvorbu a instalace jsem objevila náhodou na internetu. Moc mě zaujala, takže jsem neváhala, oslovila ji a pozvala sem k nám. Její keramika může na člověka působit trochu legračně, trochu dětsky neohrabaně, ale to je záměr. Má za cíl evokovat hru, hru s myšlenkovým procesem. O řemeslo zde primárně vlastně nejde, i když je v díle patrné,“ řekla na úvod výstavy kurátorka výstavy Katarína Klusová.

Rebeka Rácz je experimentální keramička z Budapeště, která ukončila studium teorie umění. Ve své tvorbě je silně ovlivněna tím, že je v médiu keramiky ve své podstatě samouk. „Tento fakt využívá k tomu, aby keramiku uchopila hravě, nezatíženě přísným řemeslným mentorstvím. Její technologické přestupky se stávají neškodnou ilustrací procesu, ve kterém je selhání doprovodným jevem nespoutané hry s technikou keramiky,“ pokračovala kurátorka.

Další rovinou její tvorby je napodobování světa. Tvorba nedokonalých maket spotřebitelských předmětů, které ve větším množství připomínají spíše objekty určené ke hře na realitu. Napodobované objekty nám ale nejsou nedostižné podobně jak to bývá u růžové hračky ve tvaru Ferrari. Rebekou Rácz modelované spotřebitelské předměty jsou totiž zpravidla těmi, které mnozí z nás vlastní. To, co jsme zvyklí takřka bezmyšlenkovitě používat, se stává symbolickým předmětem určeným k úvaze.

„Na výstavě Touha zdát se operuje autorka s lidským návykem předstírání, kdy se snažíme působit jako někdo jiný, než opravdu jsme. Předměty z naší každodennosti představují jednu z cest, jak se snažíme imitovat způsoby, zvyky, lidi a styly a jak následně nedokážeme být upřímní jak k sobě samým tak k lidem v našem okolí,“ doplnila Katarína Klusová.