Prašnost dokonce stoupla skoro o sedm procent, a to i kvůli intenzivnějšímu vytápění domácností. O to více Moravskoslezský kraj vítá další půl miliardy korun na výměnu kotlů.
„Na výsledky měření stanic státní sítě imisního monitoringu, které provozuje Český hydrometeorologický ústav, jsem byl opravdu zvědavý. Určitá skupina lidí totiž volá po tom, aby se u nás omezovala průmyslová činnost,“ podotkl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Jak dále řekl, zásahem shůry k tomu kvůli koronaviru opravdu došlo. Největší podniky byly nuceny výrazně snížit produkci a zdaleka ji ještě nenastartovaly do stavu před pandemií. „Přesto se hodnoty prachu v ovzduší nesnížily. Naopak, oproti stejnému období v minulých pěti letech dokonce o 6,8 procenta vzrostly. Potvrzuje to fakt, který není až tak úplně populární. Za horší ovzduší si totiž můžeme sami,“ pokračoval hejtman. Upřesnil, že takzvané malé zdroje, především lokální vytápění, vyprodukují výrazně více prachových částic než průmysl a doprava. Například v roce 2018 to bylo ze 72 procent. Na znečišťování ovzduší se devíti procenty podílela doprava, velké a střední zdroje pak z 19 procent.
Tento poměr se za poslední roky významně proměnil. Ještě v roce 2003 byly průmyslové podniky nadpolovičním zdrojem prašnosti, dnes mají méně než pětinový. Za vyššími hodnotami polétavého prachu (PM10) tedy stojí hlavně lokální topeniště.
„Dlužno také vysvětlit, že kromě intenzivnějšího vytápění domácností hrály svou úlohu ve sledovaném období i další okolnosti. Prašnost mohly zvýšit jarní zemědělské práce, pyly, ale i dálkový přenos částic z pouště, který byl zaznamenán koncem března. Přes to všechno ale stále platí, že nárůst koncentrací PM10 byl výraznější než jejich pokles kvůli utlumení dopravy a činnosti velkých podniků,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová s tím, že prašnost byla vyšší nejen oproti stejnému období v předchozích letech. Hodnoty PM10 byly v Moravskoslezském kraji za nouzového stavu vyšší než v lednu a únoru 2020.
„Pokud chceme dýchat lepší vzduch, musíme se zaměřit na znečištění způsobené lokálními topeništi. Proto podporujeme výměny starých nevyhovujících kotlů za nové ekologické, to je nejlepší způsob, jak se pomalu a jistě dočkat zlepšení. Jsem moc rád, že nám Ministerstvo životního prostředí ČR přikleplo dalších 500 milionů korun, které nám na nové kotle v Moravskoslezském kraji slíbilo,“ kvituje Ivo Vondrák.
„Na základě navýšení o půlmiliardu budeme moci vyhovět dalším zhruba 4600 žadatelům, kteří uvízli v zásobníku projektů třetího kola,“ upřesnil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška a doplnil, že kraj přijal celkem 10 tisíc žádostí o nový ekologický kotel a o financích i pro zbylé žádosti do čísla deset tisíc nadále vyjednává. Kromě financí ze státního rozpočtu přispěje i Moravskoslezský kraj. Každý úspěšný žadatel získá z krajského rozpočtu sedm a půl tisíce korun.
Díky kotlíkovým dotacím by v regionu mělo být za všechna tři kola vyměněno 22 a půl tisíce kotlů za více než dvě a půl miliardy korun.
