Jak řekl starosta Tomeczek, je to běh na dlouhou trať. Prostory kamenolomu se budou připravovat na postupný útlum těžby až po jejich úplné uzavření, které bude v horizontu několika desítek let.
„Podle zákona musí majitelé uvést lom do původního stavu, což se může dít několika způsoby. Může se postupně zasypávat, nebo místo připravit k jinému využití v souladu s plánem dobývání zbylé části nerostu“ vysvětlil.
Proto proběhla dvě jednání s vlastníkem, kterým je společnost Lesostavby Frýdek-Místek. Ta vyzvala obec, aby přišla s návrhy, jak by se prostory po těžbě daly využít.
A tady spatřují zastupitelé obce velké výzvy. „Z jejich strany padly různé návrhy. V bývalém lomu by podle nich mohla vzniknout například cvičná lezecká stěna, naučná stezka, která by připomínala těžbu kamene v Řece nebo i traily pro cyklisty. Toto všechno zní sice velmi dobře, ale vše má své ale,“ popsal starosta. Prý si umí představit, že by místo lomu jednou bylo sportovní centrum. Otazníky ale visí nad tím, kdo by ho provozoval a hlavně financoval.
Obec každopádně musí nastínit nějaké záměry, protože na jejich základě by byl vlastník ochoten plán rekultivace připravovat. „Samozřejmě nám musí sdělit, za jakých podmínek by nám uzavřený lom odprodal, či převedl do našeho vlastnictví,“ doplnil starosta.
Upozornil, že jde o rozsáhlé pozemky, které se však nedají použít například k tomu, aby na místě vznikla vodní rekreační plocha.
O prodeji neuvažují
Lesostavby těží v Řece godulský pískovec, který je charakteristický pro oblast Těšínského Slezska. „Vzhledem k tomu, že se jedná o druh kamene typický pro náš region, je modrozelený a velmi tvrdý, je využíván především pro potřebu námi realizovaných staveb,“ podotkl předseda představenstva společnosti Lesostavby Frýdek-Místek Jan Bazgier.
Pokračoval, že lom dává kámen už od 50. let minulého století. Do roku 1992 byl součástí státního podniku Severomoravských státních lesů a od té doby je součástí majetku této společnosti. „Vždy byl využíván zejména pro potřeby lesního a vodního hospodářství. Ukončení činnosti lomu odhadujeme v řádech několika desítek let. Ložisko kamene se těží v souladu s plánem dobývání odsouhlaseným Báňským úřadem v Ostravě,“ nastínil Jan Bazgier.
Na otázku, jak se vlastně dává takový důl po těžbě do původního stavu, odvětil, že vše se musí dít na základě plánu schváleného příslušnými státními orgány. Podmínky rekultivace pak připouští celou řadu variant.
„Při návrhu definitivní podoby vytěženého prostoru po ukončení těžby je nutno respektovat geologické podmínky uložení jednotlivých vrstev. Musíme dbát na to, aby rekultivace zamezila samovolnému vypadávání kamene ze stěn. Tomu bude nutné přizpůsobit další možné využití upraveného prostoru,“ poukázal Jan Bazgier. Dodal, že společnost v současné době neuvažuje o převedení, byť rekultivované plochy, do vlastnictví jiného subjektu.
