Při povodni v polovině září se celý areál Těšínských jatek ocitl pod vodou. Jak to, že vás to tak zaskočilo, když sídlíte u vody? To jste přece mohli tušit…
Je pravda, že nás to zaskočilo. Já byl v sobotu odpoledne v Bukovci u svých rodičů a tam bylo hezky. Tak jsem si říkal: „Chválabohu, je to za námi, ty deště, a bude to dobré…“. Kdybych věděl, co se bude dít, byl bych tady a udělal vše, abychom areál a výrobu nějak ochránili – pozvedali, co se dá, odvezli vyrobené věci. Nikdo jsme nepočítali s tím, že se řeka, vylije, protože v jednu hodinu ráno měla hladina řeky metr. Jenže v pět ráno už šest metrů…
A co se tady dělo…?
Normálně běžela noční směně, dělala se jelita, jitrnice, tlačenky, aby bylo na pondělí na pultech čerstvé zboží. Když přišla ta ničivá vlna, zaměstnanci museli doslova utíkat z areálu, včetně vrátných. Voda stoupala tak rychle, že v areálu jí měli po kolena. Nestačili ani zavřít bránu, protože už tu plavaly nánosy dřeva, které přinesla řeka. Co se tady dělo, bylo prostě šílené.
Olše se v posledních 30 letech při silných deštích občas vylila z břehů, ale nikdy nenadělala tolik škody, jako tentokrát…
Je to tak. Zaplavené jatky nepamatuju, a to tady pracuju tady 43 let. Maximální naměřená výška hladiny byla až do letoška 5,2 metrů. Letos to bylo ještě o metr víc.
Kolik vody bylo v areálu a jak dlouho se tu držela?
Jak rychle to přišlo, tak rychle to odešlo. V jednu chvíli byl v zadní části areálu přes metr vody. A jiných místech třeba méně, podle úrovně terénu.
A škody?
Pod vodou byla celá výrobna, údržba, brusírna nožů i čistička odpadních vod. Voda se nám do objektů tlačila přes kanály. Zatopené bylo také energocentrum s kogenerační jednotkou. Vyhodit jsme museli 70 tun masa a hotových výrobků.
Jak dlouho jste areál uklízeli?
Voda přinesla bahno, spoustu bahna. Když voda opadla, všechno jsme na kolečkách vyváželi z areálu a sypali zpět do řeky, což trvalo asi týden. Musím poděkovat svým zaměstnancům, jak se k tomu postavili čelem a makali tu i 20 hodin denně. Dokonce i vězni, které tu normálně zaměstnáváme, pomáhali.
Už máte spočítané škody?
Ještě úplně ne. Ale jenom na strojích to bude přes 50 milionů korun. Většina strojů to nepřežila. Je to všechno jemná elektronika, a když přijeli lidi ze servisu, řekli, že je to neopravitelné. Některé stroje rozebrali, vyměnili elektronické součástky, ale ty mašiny jely den, dva a konec. Naštěstí máme vše pojištěné.
Jste aktuálně schopni vyrábět?
Stále se z toho vzpamatováváme a jedeme na 50 procent výkonu. Minulý týden jsme začali porážet prasata. Vyrábět tady v Těšíně nemůžeme, protože nemáme stroje. Funguje nám provoz v Jablunkově, kam jsme přenesli část výroby a rozjeli třísměnný provoz.
Jak se výpadek ve výrobě projevil ve vašich prodejnách, kterých máte, tuším šedesát.
Než přišla povodeň, měli jsme zásoby na dva dny. Pět prodejen bylo zatopených a v těch zbývajících byl dočasně menší výběr, nebylo tam všechno. Místo obvyklých pěti druhů párků byly třeba jen dva.
Kdy předpokládáte, že se výroba vrátí na 100 procent?
Myslím, že až po Vánocích. Stroje nám přijdou až v lednu. Vánoční trh ale pokryjeme.
Kromě Jablunkova máte druhý provoz i v Českém Těšíně, v Tovární ulici. Neuvažujete o tom, že byste se kvůli ne úplně optimální poloze stávajícího areálu, i z hlediska logistiky, přestěhovali jinam?
Jsem rozhodnutý, že postavím nový masokombinát. Koupili jsme pozemky právě na Tovární, kde už máme nové bourárny a expedici. A tam se bude stavět druhá část masné výroby. Ale ne hned. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině je situace ve všem nejistá, tak nechci zbytečně hazardovat.
