„Původní záměr je vlastě poděkování jedné místní firmě, která dlouhodobě podporuje kulturu v našem regionu. Od toho se odvíjí i podoba této malby,“ vysvětlila mluvčí Trisie Jana Španíková. Oslovila českotěšínskou výtvarnici, která poslední dobou pracovala na velkoformátových zadáních a má s nimi velký úspěch. „A jak je vidět, nesáhli jsme vedle, dílo se jí opravdu podařilo. Mimochodem, už nám malbou ozdobila i dva klavíry, takže my moc dobře víme, že umí,“ usmála se.

Klaudie Švrčová stála před docela složitým úkolem. Zakomponovat odpadářskou firmu do díla, aby na něm bylo vidět jasné propojení s kulturou. „Řídila jsem se sloganem Jsme energií v odpadech, energií kultury jste vy. Napadlo mě namalovat divadelní představení s herci, kulisy i diváky. A zároveň je tam i ten odpad. Musím přiznat, že vymyslet to bylo dost náročné,“ vysvětlovala Klaudie Švrčková. Jde o jednu velkou uměleckou koláž, která nepůsobí prvoplánově.

„Celé jsem to vytvořila za jeden den, je ale pravda, že komu to řeknu, tak se dost diví. Ale ono to jde a já jsem zvyklá takto tvořit. Nejprve si namíchám barvy, pak udělám kontury tužkou a postupně nanáším barvy. Nejprve nanesu světlé barvy, pak ty tmavší. Výhodou je, že nemusím tak moc omývat štětce během práce a tím šetřím čas,“ prozradila mladá umělkyně.
Klaudie Švrčková má v regionu už poměrně hodně svých děl. Krom podchodu v Českém Těšíně to jsou například portréty osobností v tamním domově pro seniory. Obrazy jsou vidět i v mnoha soukromých firmách. V Brně pak dostala zakázku vymalovat telefonní budky.

Samouk s ekonomickým vzděláním
Klaudie Švrčková malovala doma odmalička. Chodila s rodiči také do Těšínského divadla, ve kterém už coby malá dívenka obdivovala výstavy. Usmyslela si tedy, že i ona bude mít svou výstavu. „Koupila jsem si první plátno, a protože jsem si ho koupila za vlastní peníze, nechtěla jsem ho pokazit. A tak jsem dlouho přemýšlela, co na něj namaluju. Nakonec jsem se rozhodla pro portrét ve stylu pop-artu. A od té doby se tohoto stylu držím,“ zavzpomínala Klaudie Švrčková.

Kupodivu nechodila do kroužků ani žádných uměleckých škol. Po gymnáziu vystudovala vysokou školu ekonomickou. Má to podle jejích slov výhodu, dovede si spočítat velmi dobře nejen daně, ale i cenu za svou práci a za meteriál. „Důvodem, proč jsem si nevybrala školu uměleckého zaměření je, že bytostně nesnáším srovnávání. Ve škole se maluje společně a já bych nechtěla neustále řešit, kdo a co namaloval lépe. To by mi dělalo problém. Také si dělám ráda věci po svém,“ usmála se výtvarnice.