Miroslav Slanina míří do oblak

Dětský sen Miroslava Slaniny z Dolních Tošanovic se proměnil v realitu. Muž si v garáži postavil dvojmístné letadlo, které se v minulých dnech poprvé odlepilo od země. Místem zápisu bylo letiště v Kroměříži.

Miroslav Slanina si složil funkční letadlo. Foto: tm a archiv MS

Lásku k letadlům má v sobě Miroslav Slanina od útlého věku. „Jako dítě jsem lepil modely letadel. Moc mě to bavilo. Navíc kousek od našeho domu bylo v Tošanovicích letiště pro práškovací letadla. Zde se se svými výtvory sjížděli i letečtí modeláři,“ řekl Slanina, kterého kladný vztah k letadlům neopustil ani ve věku, kdy se stal dospělým mladým mužem. Naopak by se dalo říci, že letadlům se věnoval stále více, studoval technické věci a podobně. „Když mi bylo přes třicet let, dozrála ve mně myšlenka, že je reálné postavit si doma letadlo, ve kterém můžu létat. Řekl jsem si, je to možné,“ pokračoval letecký modelář.

Ovšem cesta k naplnění takového snu je pořádně dlouhá, a hlavně se člověk musí držet pravidel daných Leteckou amatérskou asociací. „A to včetně dozoru při stavbě stroje. Technik z této asociace ke mně chodíval na kontroly,“ vysvětlil Slanina.

Než se tak stalo, musel být na stole projekt letadla. Jsou dvě možnosti – buď si ho zájemce zakoupí, nebo vytvoří sám. „Já jsem v tomto směru věděl málo. Ale komunita pilotů a techniků, která je sice malá, ale v každém případě si vyjde vstříc, mě do všeho zasvětila. Ze Spojených států jsem si koupil plány na dvojplošník. Jedná se o starší technologii, kterou je člověk schopen vyrobit si sám v garáži,“ nastínil stavitel, podle kterého lze podobné plány sehnat do 10 tisíc korun.

Plány byly doma, ale důvod k radosti úplně nebyl. Nesplňovaly totiž podmínky našich leteckých úřadů, které jsou oproti USA přísnější. „Původní plán jsem proto nemohl použít, ale vycházel jsem z něj. Jedná se například o tvary křídel, rozpětí a podobně,“ pokračoval Slanina, který měl před sebou rok, ve kterém kreslil, počítal, vzdělával se. Potřeboval mít co nejvíce informací, aby se mohl pustit do stavby svého letadla. Při jednom se dal i do získání „papírů“ na řízení malého letadla.

Když začal před pěti roky samotnou stavbu, letecká asociace mu ihned přidělila technika, který bude na jeho stavbu dohlížet. „Zaměstnáním jsem instalatér, dělám vodu a topení. Vlastně něco úplně jiného. Na letadle jsem pracoval po večerech – tak tři hodinky denně s víkendy. Vůbec jsem netušil, kde začít, protože vše je poměrně složité. Musíte počítat se všemi nástrahami. Jedná se o veliký objem informací a pořád se učíte. Hodně jsem se radil, aby byl můj stroj bezpečný,“ zdůraznil.

Když už se pustil do stavby, přesně dodržoval předepsané postupy – nýtování, svařování, vlastnosti materiálů. „Já osobně dával všude větší pevnostní rezervu, čímž je můj stroj na jednu stranu bezpečnější, ale na druhou má menší užitkovou hmotnost,“ vysvětlil Slanina s tím, že jeho letadlo má vzletovou hmotnost 600 kilogramů, přičemž 428 kilogramů váží samotný stroj včetně plné palivové nádrže.

Stavitel doma zkompletoval téměř celé letadlo, ovšem bez křídel, která natrvalo připevnil až na letišti v Kroměříži, kam svůj stroj v druhé polovině května převezl. Kompletace trvala několik týdnů a Slanina tam dojížděl z domova. Po zkompletování je na řadě finální zvážení letounu a určení rozsahu těžiště. „Poté do stroje usedl zkušební pilot. Na základě jeho připomínek se musí nedostatky upravit. Až bylo letadlo upraveno k jeho spojenosti, začal učit létat na letadle mě,“ vysvětlil Slanina. Po úspěšném zvládnutí letounu a přeškolení muže létat sám.

„Doklady, které získám, mi umožňují létat nejen v naší republice, ale rovněž po Evropě. Akorát je zde daný uzus, podle kterého se mohu vydat na let za hranice, zkoušky v angličtině,“ zdůraznil Slanina. Než si začne plánovat trasy, má několik jistot – nádrž jeho letadla má objem 70 litrů, přičemž spotřeba činí přes 15 litrů za hodinu. Letadlo má cestovní rychlost 110 až 140 kilometrů za hodinu – zaleží na povětrnostních podmínkách.

Navíc dvojplošník má velký odpor vzduchu. Délka letadla je 6 metrů, rozpětí křídel činí 6,9 metru. Na rozjezd potřebuje 250 metrů krásné pevné louky. „Na asfaltu se nemůže přistávat vždy. Když se přibližujete s bočním větrem, letadlo jde k zemi v náklonu, a to na jedno kolo. Na trávě kolo sklouzne, na asfaltu ne – zasekne se,“ vysvětlil.

Celý text jsme přinesli v aktuálním vydání Třineckého hutníku.

Další zprávy z regionu