Muzeum se stalo součástí života mnoha generací místních obyvatel. Mohou za to nejen zajímavé výstavy, ale hlavně tradiční akce. Mezi nejoblíbenější patří Živý betlém, Muzeální léto. Děti se zase s nadšením a ve velkém účastní soutěží a s velkou dávkou fantazie zdobí kraslice nebo vyrábí betlémy z nejrůznějších materiálů.

Rozmanité výstavy
Za rok jich muzeum uspořádá poměrně velké množství. Vybírá je tak, aby byly rozmanité a aby si z jejich nabídky vybrali lidé bez ohledu na věk či pohlaví. „Minulý rok měla velký úspěch výstava Sportovní okamžiky na Třinecku. Udělala velkou radost všem milovníkům sportu. Chodilo k nám hodně pamětníků a lidí, kteří si rádi zavzpomínali,“ popsala s úsměvem vedoucí muzea Eva Zamarská.

Neskutečný boom podle ní zaznamenala výstava Není včela jako včela. Do muzea na ni proudily davy školáků, ale i celé rodiny. „Mnohokrát jsme byli svědky, že se děti na výstavu dokonce vracely. Nejprve přišly se školou, pak ale přivedly své rodiče či prarodiče, protože chtěly ukázat, co se jim u nás líbilo,“ je potěšená Eva Zamarská.

Pokračovala, že velkou chválu sklidily od návštěvníků výstavy Jak to bylo s reklamou za socialismu?, Šejdíři a Šizuňkové, Hlavolamy a Po roce Vánoce přicházejí.

Muzeum k výstavám připravuje i různé workshopy, které s oblibou navštěvují i mateřské, základní i střední školy. Pro děti jsou připraveny různé pracovní listy, kvízy a další zábava, která je ale zároveň vzdělává.

Oblibu si získala i Galerie Na schodech, ve které často vystavují svou tvorbu malíři či fotografové. Hojně navštěvovaná je i venkovní galerie Werk. Lidé si na panelech prohlédli například výstavy Sportovní karikatury, Království včel nebo Werk, jak ho z ulice nevidíte.

Za poznáním werku
Zatímco se výstavní prostory neustále obměňují, v patře muzea se nachází stálá expozice, která se věnuje historii Třineckých železáren a města Třince. „Řada obyvatel našeho regionu vůbec netuší, co vlastně obnáší práce v huti. Mají zkreslené představy a jsou mnohdy překvapeni, jaké různé profese jsou tam zapotřebí. Malí i velcí návštěvníci se tak u nás přesvědčí, že železárny nejsou jen o špinavé práci,“ poukázala vedoucí muzea.

Průvodkyně svůj výklad vždy přizpůsobí tomu, zda přichází na prohlídku děti nebo dospělí. Pouští jim půlhodinový film. „Často k nám chodí žáci osmých a devátých tříd, kteří stojí před výběrem střední školy. Pro ně je prohlídka obzvláště zajímavá, protože se dozvědí, jakou práci by mohli v železárnách vykonávat,“ je přesvědčená Eva Zamarská. Expozice ale zajímá i starší návštěvníky, rádi chodí vzpomínat také senioři. „Loni přišel šestadevadesátiletý pán. Moc se mu u nás líbilo,“ usmála se Eva Zamarská.

Projekt zviditelní muzeum
Muzeum Třineckých železáren a města Třince pracuje na své propagaci a snaží se, aby ho navštívili i lidé, kteří sem přijedou na dovolenou či jen krátkou návštěvu. I proto se začlenilo do projektu Postindustriální dědictví příhraničí – Stezka uhlí a oceli – Industriální příhraničí. Je do něj zapojeno deset zajímavých míst, pět na polské a pět na české straně.

Cílem je vytvoření společného turistického cíle, který seznámí návštěvníky s postindustriálním dědictvím Horního Slezska a Těšínského Slezska. V rámci projektu vzniknou expozice týkající se těžby uhlí a výroby oceli v oblasti Horního Slezska a Těšínského Slezska (Lázně Moštěnice na polské straně i na české straně). Mezi nimi budou jezdit speciální autobusové linky, ve kterých budou mít návštěvníci možnost vzít si další propagační materiály týkající se projektu. Ten už má svůj web a stránky na Facebooku nazvané Industriální pohraničí.