Prodejci z Česka i Polska se sjíždějí už před sedmou ráno, aby co nejdříve vybalili a měli jako jedni z prvních šanci, že někdo projeví o jejich zboží zájem.

„Jéé, gramodesky. To je skvělé, ale já nemám doma gramofon,“ smál se čtyřiatřicetiletý Lukáš z Třince.

Přiznal, že přijel takříkajíc naslepo, podívat se. „Nic konkrétního nehledám. Spíše mě zajímá, co všechno je tady k vidění,“ prozradil.

Bleší trh se zde koná pravidelně každou poslední neděli v měsíci. Poprvé organizátoři svolali milovníky tohoto způsobu nákupu a prodeje loni na jaře.

Když je dobré počasí, sjede se na třicet prodejců a několik stovek nakupujících. Podle odhadů organizátorů jich v neděli bylo okolo sedmi set.

Také pan Jiří z Orlové tam v neděli vybalil svůj stánek. Letos potřetí. Říká o sobě, že je sběratel.

„Sbírám vojenské a policejní, věci, motorkářské a hornické artefakty, uniformy, kahany a spoustu jiného. Hodně frčí retro věci z dob socialismu. Ale ne nějaké cetky, ale oblečení a podobně. Proč? Protože je to kvalitní a nerozpadne se vám to po roce nošení,“ říká obchodník.

I když on takové oslovení odmítá. „Je to obchod, ale ještě více koníček. Na tom žádné velké peníze nevyděláte. To vás musí bavit, stejně jako ty, kdo sem chodí nakupovat,“ říká pan Jiří.

Přiznává, že ho navštěvování burz a bleších trhů baví. „Vím, po čem je poptávka, někde to seženu a pak to nabízím, prostě obchod. Nikdy ale nevíte, na koho narazíte. Někdy mě hodně překvapí, co všechno jsou lidi schopni koupit,“ dodává Jiří.