Čerstvě vyučený obráběč kovů má osmkrát větší šanci, že najde práci ve svém oboru, než vystudovaný prodavač. Vyplývá to z unikátní analýzy, kterou si udělal Úřad práce ČR spolu s experty z Ministerstva práce a sociálních věcí. Společně zkoumali, ze kterých středoškolských oborů je nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných, a po kom naopak firmy okamžitě sáhnou.

Dostudovaný středoškolák, který nepokračuje na vysokou školu a ocitne se na úřadě práce, má průměrně devítiprocentní šanci, že skončí jako dlouhodobě nezaměstnaný. Naděje na rychlé nalezení zaměstnání se zvyšuje, pokud má kvalifikaci jako elektrotechnik, opravář strojů, instalatér či automechanik. Tam se pravděpodobnost, že hned nenajde práci, pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty.

„Špička žebříčku odráží dlouhodobý nedostatek lidí v řemeslech. Stárnutí populace to bude zhoršovat,“ míní Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career, pod kterou patří pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz.

Analýza probíhala na datech desítek tisíc absolventů, kteří se během dvou let po ukončení střední školy ocitli na úřadě práce. Měřilo se, kolik z nich zůstalo bez práce déle než devět měsíců. „Většina absolventů si najde práci do tří měsíců, trh práce o ně má velký zájem. Pokud ale trvá hledání déle než devět měsíců, už je to zvlášť u mladých lidí riziko,“ říká Daniel Krištof, ředitel Úřadu práce ČR. Z analýzy vyplývá, že momentálně je na českém trhu práce zájem o kvalifikovanou technickou pracovní sílu a řemesla a v sociální oblasti například o ošetřovatele.

Žebříček také zachycuje obory se špatnými vyhlídkami absolventů na rychlé nalezení práce. Jsou zde prodavač, švadlena, přadlák nebo železničář, kde riziko dlouhodobé nezaměstnanosti přesahuje 30 procent. Je aktuálním obrazem poptávky na trhu práce. Postupně na něm ovšem dochází ke změnám. Zpracovatelský průmysl a automotive budou potřebovat méně lidí a s jinou kvalifikací s tím, jak pokračuje automatizace a digitalizace.

„Tady a teď jsou na předních příčkách učební obory bez maturity, ale jak bude probíhat restrukturalizace trhu práce a rozvoj digitálního odvětví, poroste význam celoživotního vzdělávání,“ uvádí Dombrovský. Výhodu podle něj budou mít ti, kdo se dál vzdělávají a průběžně na sobě pracují.

„Obecně stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím je to lepší,“ říká Krištof. Stačí, aby dotyčný po základní škole pokračoval v jakémkoliv vzdělávání, a zlepší si pozici na trhu práce o více než polovinu. „Absolventi jen se základním vzděláním jsou z 37 procent nezaměstnaní devět a více měsíců,“ dodal.