Uzavřená plechová schránka ve tvaru kvádru byla ukrytá v makovici pod věžním křížem. Když ji přítomní lidé otevírali, zatajil se všem dech.
„Byly v ní písemnosti a fotografie, které sem naši předchůdci vložili u příležitosti posvěcení vyzdvižení kříže na věž v neděli 21. září 1884. Světlo světa tedy spatřily po bezmála 140 letech a jsou cenným pramenem k počátkům samotného třineckého kostela,“ vypověděl historik z Muzea Těšínska David Pindur.
Dodal, že nalezení historických schránek není nic ojedinělého. V tomto případě jde ale o unikát. „Tím, že krabičku po celou dobu nikdo neotevřel, jsou všechny dokumenty ve skvělém stavu. To se hned tak nevidí,“ pochvaloval si historik.
Přiložené dokumenty obsahují dvanáctistránkový pamětní spis v německém jazyce s názvem Baugeschichte. Projektant kostela Albin Theodor Prokop v něm poměrně podrobně popisuje okolnosti počátku stavby, její průběh i zainteresované osoby. Přiložil také svou vizitkovou fotografii. Další fotografie náleží arcivévodovi Albrechtu Habsbursko-Těšínskému, který nechal jako vlastník Těšínské komory, fundátor a patron nově vzniklé třinecké farnosti kostel postavit. Tři další přiložené kabinetní fotografie zobrazují těšínského stavitele Fritze Fuldu (1841–1909), rytíře Rudolfa Walchera-Uysdala (cca 1839–1917), tehdejšího ředitele Těšínské komory a Franze Obtulowicze (1832–1897), ředitele třinecké koksovny a dlouholetého starostu obce Třinec. Všechny nalezené fotografie jsou podepsány vyobrazenými osobnostmi.
Vzácný nález si převzalo Muzeum Těšínska, které je výhledově vystaví. „Z historického a dokumentačního hlediska se jedná o velmi hodnotný nález pro farnost i město Třinec a celý region. Obsah paměťové schránky přímo souvisí se zakladateli a staviteli kostela, kteří navíc patřili k politickým a společenským elitám Těšínska druhé poloviny 19. století. Obsahovou stránku věci násobí výtečný fyzický stav fotografií a dokumentů,“ zdůraznil David Pindur.
Také třinecký farář František Vrubel má z nálezu velkou radost. „To víte, nestává se to každý den. Dýchla na nás historie,“ usmál se.
Popsal, že kdyby se neopravovala střecha kostela, schránka by zůstala současné generaci nadále skryta. Když se totiž střecha opravovala před zhruba 40 lety, někdo na její upevnění použil železné hřebíky, které za tu dobu zcela zrezivěly. „Před několika lety u nás hodně foukalo a vichr několik plechů odkryl. Pokrývač, který přišel střechu opravit, nám sdělil, že je vlastě celá na odpis. Proto jsme se rozhodli pro tuto velkou rekonstrukci,“ vysvětlil František Vrubel. Dodal ještě, že střecha bude zřejmě hotová do konce června. Do té doby bude spolu s historiky a dalšími lidmi přemýšlet, co vloží do své schránky věnované příštím generacím.
„Něco tam samozřejmě dáme. Určitě přidáme i kopie fotografií a dokumentů, které jsme sami našli,“ doplnil David Pindur.
