Výstava provede ty vítané návštěvníky světem nepůvodních druhů naší fauny a flóry. „Seznámí se s invazními organismy, odkud se k nám dostaly a jaké jsou jejich životní strategie. Dozví se, proč jsou tak úspěšní v kolonizaci nových území a jaký je dopad jejich života v naší krajině,“ přiblížila vedoucí muzea Eva Zamarská.
Jak také řekla, ne každý invazní organismus je v zásadě škodlivý, některé se po čase uklidní a začlení do našich podmínek. U některých lidé už ani nepoznají, že se jedná o nepůvodní druh. „Jiné nám působí velké škody v přírodě a krajině, vytvářejí monokultury a vytlačují původní druhy, jako například křídlatky, netýkavka žláznatá nebo bolševník velkolepý a zavlečené polní plevele. Některé stromy ke svému šíření používají i chemické látky vypouštěné přes kořeny do země tak, aby omezily růst ostatních, například trnovník akát,“ upozornila Eva Zamarská.
Invazní druhy živočichů, jako jsou psík mývalovitý, mýval severní anebo norek americký, dokonce přímo naše domácí druhy požírají, včetně těch ohrožených i chráněných. „Je tedy potřeba invazní druhy eliminovat a pokusit se jim zabránit v dalším šíření a reprodukci. Likvidace a eliminace invazních druhů nebezpečných pro naši přírodu je často nákladná a běh na dlouhou trať. Lidé v našem muzeu mají unikátní příležitost dozvědět se více a seznámit se s těmito nevítanými návštěvníky. Pak se mohou i oni sami podílet v zastavení jejich šíření,“ dodala vedoucí.
Novou výstavu si jako první užili žáci Albrechtovy střední školy Český Těšín. Pozorně poslouchali výklad průvodkyně, která je překvapila třeba tím, že invazní druhy zvířat často vypouští do přírody chovatelé. „Například jde o želvu nádhernou, kterou někdo před několika lety vypustil do jednoho místního rybníka a ona se tam ujala a vytlačila naši místní želvu bahenní,“ upozornila průvodkyně.
Poukázala také na krásnou sytě zbarvenou houbu květnatec Archerův. Její původní domovinou je daleká Austrálie a Tasmánie. V České republice byla poprvé spatřena v roce 1963. „Dnes už ji můžeme najít i u nás v Beskydech. Možná ji někdo už viděl?“ obrátila se na studenty, kteří jen záporně kroutili hlavou.
Žáci si se zájmem prohlíželi několik vycpaných exemplářů. Zaujaly je ryby, orlovec či kamzík. Podivovali se nad tím, že mezi invazní druhy patří i obyčejná myš nebo potkan. A protože se někteří z nich chystají na práci v gastronomii, zaujalo je, že některé invazní druhy rostlin se dají i jíst. A to například mladé výhonky křídlatky japonské, proti které se v naší zemi svádí těžký boj už několik let.
