Ochránci přírody usilují o návrat velkých šelem do Beskyd. Krom osvěty na různých besedách sami chodí do přírody a pohyb zvěře monitorují pomocí fotopastí. I díky nim mají přehled, jak to s přítomností rysů, medvědů a vlků vlastně vypadá. A občas z pozorování vznikne i pěkný příběh. Jako ten o mladé rysici z Polska, která se zatoulala i na Třinecko.
„Možná si pamatujete, jak loni na úpatí Lysé hory našli mrtvou rysici. Ukázalo se, že zahynula, protože ji nějaký pytlák postřelil. Zbyla po ní dvě mláďata, ta ale bohužel pravděpodobně uhynula, protože byla příliš malá. Podobná situace nastala v sousedním Polsku,“ začal vyprávět spolupracovník hnutí Duha Jiří Labuda.
Právě v Polsku v Těšínských Beskydech koncem loňského října uhynula samice rysa a její mladě se najednou objevilo uprostřed vesnice. „Naštěstí tamní lidé zareagovali velice rychle a zavolali na pomoc odborníky ze záchranné stanice z Bílsko-Bělé. Přijeli, mládě odchytli a pak se o něj postarali,“ pokračoval zoolog. Polským kolegům se podařilo mladou rysici zachránit a nejen to. „Jejich hlavním cílem bylo, aby si šelma zachovala schopnost lovu a aby si nezvykla na lidi. To by pro ni nebylo dobré,“ vysvětloval dále Labuda. Následující jaro se rysice ocitla na svobodě, ovšem vybavena obojkem s GPS lokátorem. Pomocí něj polští odborníci mohli sledovat, jak v přírodě vegetuje. Ukázalo se, že nevyhledává lidská obydlí, a naopak se chová úplně stejně, jako by vyrostla v přírodě. Což byl velký úspěch. Pak se ale signál na čas odmlčel.
Po rysici se slehla zem a zoologové začali trnout strachem, že se něco stalo. „A právě v té době jsem šel zkontrolovat své fotopasti. Jednu z nich mám ve Slezských Beskydech, je umístěna v dost náročném terénu a já ji nemám rád, protože mě u ní poštípaly divoké vosy,“ usmál se Labuda. Když k ní tedy došel a podíval se na fotky, nestačil se divit. Zachytila právě rysici z Polska, vybavenou oním obojkem. „Takže jsem hned věděl, že je to ona. Nyní již víme, že její lovné teritorium zasahuje i na naše území,“ řekl Jiří Labuda. Podle něj se tímto případem podařilo dokázat, že lze vychovat úspěšně rysí mládě a navrátit je do přírody. Navíc velice dobře funguje mezinárodní spolupráce mezi zoology, kteří si navzájem sdělují všechny důležité události ze života šelem.
V současné době jde s jistotou říci, že ve Slezských Beskydech se objevují čtyři rysi. V celých Beskydech jich může být kolem deseti. „Je to úspěch, ale bohužel musím konstatovat, že by mohlo být daleko líp. I v dnešní době se najdou lidé, kteří jsou schopni rysa zastřelit, protože jej považují za škodnou. Neuvědomují si, že rys do přírody patří a jeho role je velice užitečná. Když v přírodě není, narušuje se přirozená rovnováha, dochází k přemnožení sparkaté zvěře, ta ničí mladé stromky. Všechno se vším souvisí,“ doplnil mladý zoolog.
