Kolem vraku se šíří zápach. Lidé ho obcházejí obloukem. Ti, co ale bydlí hned vedle v domech, takovou možnost nemají. „Trvá to asi tři čtvrtě roku. Oni to auto vždycky kousek posunout a bydlí. Přijde mi to naprosto nenormální,“ zlobil se muž, který se sice představil, ale nechtěl, aby se jeho jméno objevilo v novinách.
Ve vraku bydlí muž se ženou a se psem. Protože neplatili nájem, přišli o byt a teď nemají kam jít. „Občas jim dám nějaké jídlo, ale raději se k nim moc nepřibližuju. Kolem to strašně páchne. Občas se k nim stahují další bezdomovci a pijí nějaký levný alkohol. Není příjemné mít něco takového pod okny,“ pokračoval naštvaně muž. Nechápe, že někomu může takový život vyhovovat.
A neví to ani náměstkyně primátorky Pawla Golasowská, která má na starost sociální prevenci.
„O této situaci samozřejmě vím. Páru jsme nabídli pomoc, mohou jít do azylového domu, kde jim sociální pracovníci pomohou začít nový život. Oni to ale odmítli stejně, jako odmítají jakoukoliv nabízenou pomoc, bohužel,“ uvedla Pavla Golasowská.
Dodala, že město nabízí lidem v nouzi spoustu možností pomoci. Záleží jen na nich, zda ji přijmou. „Obávám se, že město tak s nimi nic nezmůže,“ doplnila.
Strážníci: Situace je neřešitelná
U vraku s bezdomovci se často zastavují strážníci. „Je to stejná situace, jako s běžnými bezdomovci. Řešíme s nimi především znečišťování okolí. Oni mají například v okolí roztahané deky nebo jídlo po zemi. Když přijedeme, nepořádek si uklidí. Nic víc s nimi skutečně dělat nejde,“ popisoval komplikovanou situaci ředitel Městské policie v Třinci Libor Motyka. I on považuje situaci za neřešitelnou.
„Aby bylo auto možné považovat za vrak, musí stát nějakou dobu na stejném místě. Oni to ale dobře vědí, tak to své auto vždy kousek posunou. Navíc, nedokážu si moc dobře představit, jak bychom odtahovali auto, když by byli uvnitř lidé,“ vysvětlil šéf třineckých strážníků.
Obyvatelka vraku tvrdí, že nyní jen s přítelem čekají na to, až jim přijdou peníze za důchod a přestěhují se do bytu. „Občas spíme u kamaráda, můžeme se u něj i umýt. Tady v autě se člověk moc nevyspí,“ řekla smutně. Na dotaz, proč nevyužijí pomoc města, odvětila: „Slyšela jsem, že v azylovém domě se krade a není tam bezpečno. Nechci tam jít, bojím se. Co nevidět ale odtud zmizíme,“ dodala.
