Ne, pohádkově hloupého čertíka na této výstavě rozhodně nenajdete. „Je průřezem toho, jak si lidé v průběhu věků představovali, jak asi čert vypadá. Vycházeli jsme přitom ze středověkých knih, bestiáře i třeba Ďáblovy bible,“ popsal známý český výtvarník Aleš Drašnar, který výstavu do Třince přivezl.

Expozice je rozdělena na několik částí. Lidé si prohlédnou čerty na základě představ lidí ze starověku až po 18. století. V další části je dnešní pojetí čerta. Ve třetí sekci si návštěvníci prohlédnou ukázky z pekla. „Dnes si ho každý představuje různě. Pravdou ale zůstává, že se v něm nejspíše dějí nějaké konkrétní věci, a to ne úplně příjemné. A ty zde znázorňujeme,“ poukázal výtvarník.

Je výstava roztomilá a připomíná peklo z pohádek? „Upřímně, ještě jsem tam nebyl, takže netuším. Ale dnešní filmová tvorba podle mě dosti devalvuje čerty i celé toto prostředí. Jen se podívejte na dnešní pohádky. Čertíci jsou tam takoví milí popletové, ňoumové. Vlastně jsou až roztomilí, často politováníhodní. Což ale vůbec neodpovídá někdejším představám obyčejných lidí,“ argumentoval Aleš Drašnar.

Připomněl, že církev vlastně postavu čerta vůbec neuznává, pro ni má zlo podobu ďábla, který má ovšem pomocníky. Jestli jsou jim právě čerti, je otázka, kterou si lidé mohou v muzeu klást.

Čertovská výstava je putovní. Většinou ji mohou zájemci zhlédnout na hradech, a to nejen těch českých. Muzeu ale doslova sluší. Doprovází ji zvukové efekty a mnohým se může zdát být strašidelná. „Mou hlavní snahou bylo, aby byla uvěřitelná. Aby, když si před figuru čerta stoupnete, jste měla jasně zřetelný pocit, že by mohl oživnout,“ prozradil svůj záměr Aleš Drasnar.

Co na to děti?
Na otázku, zda se tedy na výstavě děti bojí, odvětil: „Vzhledem k tomu, na co jsou dnešní dítka zvyklá, na co se koukají v televizi nebo to vidí v kině, tak ani ne. Pro ně to je brnkačka. Spíše mám někdy pocit, že se bojí jejich rodiče, tedy dospělí.“